Paprsek ze tmy, březen 2011

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, březen 2011

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Vážení přátelé, začíná nám konečně jaro a s ním spojené hezké počasí a příznivější teploty. Přikláním se k názoru paní Machovičové, která ve svém příspěvku v rubrice O čem přemýšlíme napsala, že jen začal nový rok, udělal skok do března. Za pár týdnů jsou Velikonoce a tak se velice těším na vaše příspěvky k tomuto tématu. V březnovém čísle se paní Ota Pačesová pozastavuje nad smyslem doteků lidí. Naše kuchtička Marcelka má pro nás opět zajímavý recept a zveme vás na výlety po naší české zemi s příručkou o bezbariérovém cestování.

Věřím, že nás již přivítá jen a jen krásné počasí a to vám bude inspirací k zaslání dalších příspěvků do vašeho občasníku.

Michala Růžičková

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Náš bývalý předseda Leo Brückner se zamýšlí nad pasivitou lidí. O návštěvě Maškarního plesu v Brně - Chrlicích nám napsal.

Naše vystoupení v maskách bylo opravdu jen střípek do bohaté a pestré mozaiky historických a pohádkových masek. Byla to pastva pro oči a srdce z toho jenom radostně jásalo. Jako zkušený praktický člověk velmi si vážím a oceňuji obětavou práci celému velkému teamu z řad pracovníků ÚSP v Chrlicích. Co říci na závěr? Někdy mě velmi mrzí, to co tak často zakořeňuje v našich myslích. Mám jít tam nebo mám raději zůstat doma? Co tam budu dělat? Neváhej, jdi tam. Budeš mile překvapený, je tam pro tebe místo a čekají Tě tam. Naplníš se třeba radostí z pohybu, hudby a to neformální setkání s lidmi, to je také pohlazení pro duši.

Leopold Brückner

Jen začal nový rok, udělal skok do března. To to letí. Neuvěřitelně rychle. Těším se opět na setkání s Jaruškou Žákovou. Zaměříme se na vycházky. Na těchto vycházkách budu Jarušku seznamovat se zajímavými fakty z literatury a výtvarného umění. A časem přejdeme i na výtvarnou tvorbu přímo v terénu. Proč jsem tento svůj úvod dala do rubriky O čem přemýšlíme a ne pod Kluby hned uvidíte. Jsem totiž přesvědčena o tom, že hluchoslepí lidé ze všeho nejvíc potřebují pohyb a kontakt se světem, třeba přírodou. Uvolňuje, povznáší, dodává potřebný kyslík do tkání. Proč nedělat výtvarné kousky přímo na místě? Všechno je možné. Učitelky v mateřských školkách k tomu vedou děti od útlého věku. Když jsem skončila pedagogickou školu, uvažovala jsem o mateřince, ale kvůli své sluchové vadě nebylo možné toto učitelství studovat. Nabízeli mi učitelství pro základní školy, ale usoudila jsem, že budu užitečnější jako vychovatelka sluchově postižených dětí. A teď mohu svoje zkušenosti předávat alespoň takto. Každý jsme užitečný a přála bych si, aby každý člověk mohl předat svoje zkušenosti druhým lidem. Těším se na to.

Marcela Machovičová

zpět na obsah

Klubové aktivity

Praha

Studentka a její výzkum

V loňském roce se na naši organizaci obrátila studentka 3. ročníku - obor sociálně výchovné práce se smyslově postiženými z Univerzity v Hradci Králové. Jako téma své práce si zvolila nelehké téma „Relaxační techniky jako prevence stresu u osob s hluchoslepotou“. Na toto téma pokud vím, nikdo nikdy nic nenapsal a také nikdo neprováděl v tomto oboru žádný výzkum.

Katka hledala pro svou práci osoby se získanou hluchoslepotou v dospělém věku. Výzkum probíhal formou rozhovoru, jehož cílem bylo především zjistit, s jakými stresovými činiteli se nejčastěji v běžném životě setkávají. Zda praktikovali někdy relaxační techniky pro zmírnění negativních důsledků stresu a zda mají zájem se některou techniku naučit, seznámit se s ní a dále jí používat.

Domluvili jsme se na spolupráci a já vybrala Katce několik našich lidí, ochotných se na tomto projektu podílet. Bohužel to probíhalo v zimních měsících a tak nám počasí a zdraví moc nepřálo. Ale přesto se uskutečnilo několik zdárných setkání mezi Katkou a třemi našimi lidmi. Cvičení probíhala jak v naší klubovně v Dlouhé, tak i v domácnosti cca po osm týdnů.

Podle mého názoru se lidé na studentku Katku těšili, bylo to pro ně zpestření všedního dne. Zda budou sami ve cvičení pokračovat, je už jenom na nich.

Naše milá Ťukalinka nám o této akci napsala v následujícím článku.

Ota Pačesová

Cvičení a duševno

Chodila jsem cvičit ke Katce, kterou mi Otka doporučila, aby se mi uvolnila duševní a fyzická rovnováha, což v dnešní době je důležité pro každého z nás. Je uspěchaná doba a lidé jsou dost naštvaní na stálé a neutěšitelné změny v zákonech. Mají každodenní problémy sami se sebou.

Katka je studentka z Havlíčkova Brodu a studuje na Univerzitě v Hradci Králové a cvičení nám navrhla, aby mohla vypracovat bakalářskou práci pro zdárné ukončení svého studia a mohla případně použít ve svém budoucím povolání. Cviky se prováděly v Dlouhé a její nápady, jaké cviky může hluchoslepý používat, byly velice zajímavé. Nejvíce se mi líbilo cvičení s balonem.

Na závěr cvičení byla zorganizována Katkou návštěva solné jeskyně. Byla to pro nás odměna a pochvala, že jsme byli šikovní. Bylo to úžasné, jak jsem si to vychutnávala s poslechem nádherné relaxační hudby. Po příjemném odpočinku v jeskyni jsme se přesunuli do blízké restaurace Výtopna, kde vám pivečko a další nápoje přiveze vláček. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek v milé společnosti. Katka se se mnou i ostatními rozloučila s poděkováním za pomoc a důvěru. Na památku nám darovala každému CD s relaxační hudbou. Děkuji Katce a Otce.

Dana Ťukalová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Protestní shromáždění osob se zdravotním postižením 22.3.2011

Můj názor je, že ač jsme malá organizace, neměli bychom stát stranou dění. Uposlechli jsme výzvy naší zastřešující organizace ASNEP, které jsme členem a zorganizovali účast na této demonstraci. Byla jsem osobně překvapena zájmem o tuto akci.

Počasí nám přálo, den byl jako vymalovaný a sešli jsme v celkem slušném počtu. K naší skupince hluchoslepých se přidali jak zdraví občané, tak nevidomí a i tělesně postižení. Atmosféra byla úžasná, všude smích a bojovná nálada. Na Palackého náměstí a přilehlém prostoru mezi ministerstvy byla doslova hlava na hlavě. Nedáme se!! Na transparentu jsme měli nápis "Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme, jak to tady páchne...". Kolemjdoucí to kvitovali slovy: "To je pravda, ale je to slabé slovo, tady to přímo smrdí."

Demonstrace trvala 1,5 hodiny. Začínala hymnou, pokračovala zdravicí od pana Krásy a ing. Hrdé. Pak následovali další řečníci včetně pana ministra Drábka. Tam kde jsme stáli my, bylo bohužel špatně slyšet. A tak jsem nemohla moc dobře tlumočit, co se na podiu říká. To byl takový trochu mráček na této akci. Tlumočníků znakového jazyka tam bylo dost, ale bohužel daleko a naši lidé na ně nedohlédli. Opravdu se ale snažili a nehleděli vůbec na délku tlumočení. Celou atmosféru umocňoval les bílých rukavic, které vylétly do výše místo potlesku po každém vystoupení řečníka. Byly to ruce neslyšících, kteří tak dali zřetelně najevo, že jsou také tady. A že jich tam bylo hodně. Organizace neslyšících tedy také nezklamala.

Na závěr byla přečtena rezoluce z této demonstrace, určitě jí najdete na www.nrzp.cz. Kdo nemáte internet, a měl byste zájem, tak napište a já vám ji vytisknu a na přání zašlu na vaší adresu.

Večer jsem bedlivě sledovala televizi. Na kanálu ČT 1 byla informace, že se této demonstrace zúčastnilo kolem 4000 osob. Není to úžasné? Akce byla dobře zorganizována a to díky NRZP. My děkujeme našim dobrovolníkům, že nám pomohli, přišli, drželi po celou dobu hrdě transparent. Někteří naši členové přijeli i z daleka, aby svou účastí tuto významnou akci podpořili. Doufejme, že jsme jasně dali najevo, že nejsme tak nemohoucí, a že nelze takto o nás bez nás jednat.

Co je potřeba ještě prosadit po předchozích jednání u kulatých stolů na MPSV? Jsou to v zásadě tyto body:

  • posuzování míry závislosti na sociální péči, to je na příspěvek na péči
  • způsob výplaty příspěvku na péči a platbu za poskytnuté sociální služby
  • příspěvek na mobilitu, MPSV ČR vychází z finanční základny roku 2010, NRZP ČR se drží původních finančních výdajů na mobilitu, to je rok 2009, finanční rozdíl je přibližně 500 miliónů korun
  • 15 % kapesné pro osoby, které jsou v celoročních sociálních zařízeních
  • nově zřízená funkce asistent sociální péče, která má nahradit jinou fyzickou osobu poskytující sociální služby
  • způsob úhrady zdravotnických prostředků, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a v současné době mohou být dle vyhlášky č. 182/1991 Sb., hrazeny z prostředků sociálního zabezpečení
  • převod kompetencí v dotacích pro poskytovatele sociálních služeb z MPSV ČR na kraje, NRZP ČR zásadně nesouhlasí s tímto převodem.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Zajímavosti

Dotyky

Na světě je určitě málo lidí, kterým by byl nepříjemný dotyk od někoho jemu blízkého, milého. Téměř každý člověk během svého života zažil dotyk. Pro lidi s hluchoslepotou jsou dotyky většinou jedním z těch příjemných zážitků. Při své práci s lidmi se snažím být s nimi nejen v kontaktu slovním, pokud mají sluchadlo, ale také v kontaktu spojeném s dotykem. Buď člověka držím za ruku, většinou si tu mou sám hledá. Při loučení s lidmi, které dobře znám, přidám třeba i letmé pohlazení po zádech, po rameni. Myslím, že tento hmatový vjem vnímají ve svém nitru duše ještě více než populace dobře vidící a slyšící. A i ta prahne po dotyku, pohlazení či vřelém obětí.

Uvědomujeme si i sami příjemný dotyk, třeba kočičího či psího kožíšku. I pes si vynucuje třeba čumákem pohlazení naší rukou. Kočka se tře o naše nohy. Dítě se přijde přitulit a chce pochovat. Nemocnému se uleví, když ho pohladí po ruce paní doktorka či sestřička. Bohužel v našich nemocnicích je takových málo a dotyk, pohlazení se podceňuje. Možná si neuvědomují, jak je člověku na lůžku, jak se cítí osamocen a je rád, když se třeba na něj sestřička usměje. Člověk který nevidí, úsměv možná vytuší z hlasu, ale určitě by přivítal úsměvné pohlazení.

Člověk je závislý na vztazích k jiným osobám a musí mít pocit sounáležitosti. Proto má rozhodující význam soustavný kontakt matky s dítětem umocněný dotyky a hlazením. Důležité jsou příjemné dotyky i s partnerem, a to nemyslím jen sexuální. Dospělý člověk by se neměl stydět a přivinout se ke své matce, otci, když mu je třeba smutno nebo třeba i když je radostný.

Na internetu jsem našla informaci, že člověk má na kůži až dvacet milionů hmatových receptorů. Vnímáme tedy různé vlastnosti okolního světa - horké, chladné, ostré nebo tupé předměty, drsné a hladké, měkké nebo tvrdé povrchy a bolestivé vjemy. Do našeho vědomí se dostávají především nové nebo neobvyklé podněty, které nám oznamují, že nás tlačí bota, odněkud nám táhne na záda nebo nám po noze něco leze. Další funkcí hmatu je neustálé monitorování polohy těla. Díky této funkci se trefí i nevidomý člověk vidličkou do úst a můžeme se poškrábat na kterémkoli místě, aniž bychom o tom dlouho přemýšleli. Díky hmatu získává člověk představu o trojrozměrném prostoru i o sobě samém. Proto i lidé odkázání pouze na hmat, se mohou úspěšně rozvíjet a získávat tak informace tímto způsobem. Musíme jim však v tom pomoci, protože si objekt svého hmatu nemohou vyhlédnout, nemohu jít za zvukem, nerozeznají k čemu třeba slouží věc, kterou dostanou prvně do ruky.

Měla jsem takovou zkušenost. Nevidomá paní asi 40 let stará, nepoznala podle hmatu neuvařenou rýži. Je to nepochopitelné? Není. Ta paní nikdy nevařila, vždycky jedla rýži uvařenou a za celý život nikoho nenapadlo jí dát neuvařenou rýži do ruky. Proto je důležité, aby si maminky, vychovatelé dětí s tímto postižením uvědomili, že to co do ruky dítěti nedají, ono třeba vůbec za celý život nepozná. A tak popisujme, podávejme doma i v přírodě. Nechme se pohladit a sami pohlaďme. Neochuzujme o podněty, které mi vnímáme zrakem i sluchem. Jen tak dosáhneme toho, že svět našich milých bude pestrý a příjemnější.

Ota Pačesová

V sobotu jsem měla milý telefonát

Zavolala paní Tremlová z Pardubic a vzkazuje naší Marcelce, že se jí boršč podle jejího receptu povedl a chutnal výborně. Děkovala nám za zasílané materiály. Nadiktovala jeden krátký receptík, který je jednoduchý. Uvaříte brambory, nastrouháte na ně sýr Niva a polijete trochu máslem. Přeje všem dobrou chuť.

Vzkaz pro vás vyřídila Ota Pačesová

Několik dobrých rad

Řetízek od dřezu nebo vany se nám doma někdy utrhne. Nahradím jej kroužkem na klíče. Nejen, že se mi zátka snadno vytahuje, ale můžete ji pověsit na háček na stěně.

Mikrovlnou troubu čistíme tak, že do ní postavíme před čištěním šálek s vodou a necháme dvě minuty vařit. Vzniklá pára nám usnadní čištění stěn.

Zamaštěné kachličky se dobře vyčistí, když tuk na nich chvíli zahřejeme proudem teplého vzduchu z fénu nebo horkovzdušné pistole. Tuk se rozpustí a lehce se otře hadrem namočeným v saponátu.

Ze stránek http://mirda2.atlasweb.cz/byliny.htm z internetu vybrala Ota Pačesová

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Bezbariérové cestování

První příručka o bezbariérovém cestování v ČR motivuje k prosazování přístupného cestovního ruchu. Unikátní Příručku o bezbariérovém cestování vydal realizační tým projektu ATHENA na cestách. Užitečné informace o problematice bezbariérového turismu a cestování s hendikepem zde naleznou nejen poskytovatelé služeb v cestovním ruchu, vzdělávací zařízení, ale i orgány státní a veřejné správy a neziskové organizace. Jedná se o první českou publikaci, která se komplexně věnuje tématu bezbariérového cestování a poskytuje nezbytné informace všem, kteří se přístupným cestovním ruchem zabývají.

Zájemci si mohou o příručku napsat na e-mailovou adresu kazuist@kazuist.cz. Publikace bude na uvedenou poštovní adresu zaslána zdarma.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Literární okénko

Tentokrát zůstává prázdné. Ptáte se proč ? Protože se mezi vámi nenašel ani jediný aktivní jedinec, který by to tohoto okénka nahlédl. Přitom víme, že jsou mezi vámi literárně zdatní jedinci, kteří by jistě nějakou historku ze života, povídku, básničku uměli napsat. Tak se nebojte a pište. Rádi si to jistě ostatní přečtou. Berte to jako výzvu. Všichni se těšíme.

zpět na obsah

Výročí

Tentokrát KPČH přeje hodně zdraví a štěstí paní Jarmilce Tarčincové, panu Janu Benešovi a panu Pepovi Jandlovi k březnovým narozeninám. Přejeme i panu Mirkovi Klemerovi, panu Josefu Kvašovi a podruhé i Pepovi Jandlovi k svátku.

zpět na obsah

Co nám chutná

Zbudou vám někdy potraviny, se kterými si nevíte rady? Já je spotřebuji na saláty. Snažím se je dělat jednoduché. Například tento. Hermelín pokrájím na kostičky. Pokrájím na kostičky rajče. Nakonec dva plátky libové šunky. V hrnku si rozmíchám malé balení majonézy, přidám dvě lžíce tekuté smetany, pepř. Zamíchám. Naliji na nakrájené potraviny a ozdobím petrželkou. K tomu křupavý rohlík.

Kuchtička Marcela Machovičová

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)