Paprsek ze tmy, listopad - prosinec 2013

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, listopad - prosinec 2013

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Milí přátelé, přiblížil se konec roku a s ním i poslední letošní Paprsek. Doufám, že jste v letošních číslech našli vždy alespoň něco zajímavého a pokud vám něco chybělo, neváhejte nám napsat. Za celý KPČH vám přeji pohodové prožití vánočních svátků a vše dobré pro rok 2014. Těším se na setkávání s vámi všemi.

Martina Hanusová

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

V pondělí 28. října (státní svátek) jsem jela na výlet, protože jsem se chtěla setkat s paní Dagmar Lužnou. Je to známá makrobiotička, která bydlí v Litovli. Je zvána na přednášky, vede vlastní kurzy vždy v létě a píše knížky - především makrobiotické kuchařky. Má už napsané “Makrobiotické nedělní vaření“, „Vaříme pro děti podle MB zásad a nejen pro ně“, „Léčebný talíř aneb Nemoc není nepřítel“.

Cesta do Prahy dobře ubíhala, mě zvláště. Přála jsem si, aby utekla co nejrychleji. Omskou ulici jsme našly snadno a přednášky se konaly přímo v budově školy. Hned po příchodu jsme si s maminkou daly dýňovou polévku a guláš. V tu chvíli mě oslovila známá tvář: "Ahoj Jaruško, pamatuješ si na mě? Jsem Irena." Řekla jsem, že ano. Pak mamka paní Lužnou zahlédla, byla to ona. Pozdravily jsme se už během jídla a podaly si ruce. Moc jsem se těšila na přednášku, ale ještě jsem neměla snědené jídlo. Mamka říkala, abych jedla, že bude určitě plno a neví, jestli se dopředu dostaneme. Ale dostala jsem se tam. Seděla jsem v první řadě před přednášející a před sebou jsem měla stůl, takže diktafon jsem v ruce držet nemusela.

Přednáška byla úplně od základů, jak řekla paní Lužná, od Adama. Věděla jsem dost. Nahrála se mi celá. Hrozně to uteklo, neuvěřitelně rychle. O přestávce jsem si dala čaj a pak už se paní Lužná rozloučila. Tento okamžik byl pro mě velmi dojemný. Zápasila jsem se slzami. Vůbec jsme nemluvily, stačilo nám podat si jen ruce a stisknout je, paní Lužná mě za ni držela a tiskla ji ve své. Pak ji opatrně pustila a odešla. Bylo lepší, že nemluvila, Já bych dojetím stejně mluvit nemohla.

Ta druhá přednáška byla Léčivé potraviny - umeocet, kuzu, čaje - lotos, bancha. Viděla jsem i knížky, které paní Vomáčková nechala kolovat – „Radost ze zdravých dětí“ od MUDr. Vladimíry Strnadelové, „Pravda o mléce“ od Jarmily Průchové, „Potraviny lék náš vezdejší“ od M. Kushi a „Makrobiotická kuchařka“ od Ivy Chourové. Paní Strnadelová má knížku hezky udělanou, je na papírech, spíš foliích, asi jsou tam fotky, ale nevím, domnívám se.

Ta přednáška o potravinách mi utíkala mnohem pomaleji, ale také se mi nahrála celá. No a pak na autobus a domů. Ještě před usnutím jsem paní Lužné napsala SMS, že se mi přednáška moc líbila. Neodepsala, ale vím, že si ji přečetla. My SMS tak moc neřešíme, protože po skypu si toho povíme mnohem víc.

Jaruška Dvořáková

zpět na obsah

Klubové aktivity

Podzimní procházka Malostranským hřbitovem

O dušičkové neděli jsme s naším KPČH navštívili Malostranský hřbitov v Praze. Tento hřbitov je otevřený pouze jednou měsíčně a jeho návštěva pro milovníky staré Prahy stojí určitě za to. Hřbitov byl založen v roce 1680 za morové epidemie v Praze představiteli Vlašského špitálu (nyní nemocnice Pod Petřínem). Poslední pohřeb zde byl v roce 1884. Od té doby začal hřbitov chátrat, objevilo se i několik snah ze strany místních úřadů o jeho úplnou likvidaci. O záchranu hřbitova a jeho památek bojovali v průběhu let známé osobnosti (Jakub Arbes, Alois Jirásek, historik František Táborský, Max Švabinský a další).

Konečně v roce 1958 byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. V současné době spadá pod Správu pražských hřbitovů a o jeho další osud společně pečuje o.s. Malostranský hřbitov, které zpřístupňuje hřbitov jednou měsíčně, vydává publikace a informuje veřejnost. Díky brigádníkům z Matice české a příznivcům geocachingu se ve spolupráci s Pražskou správou hřbitovů podařilo odkrýt velké množství náhrobků dosud skrytých pod břečťanem. K nejvýznamnějším patří hrob Nerudových rodičů a náhrobek Anny Degenové - Svaté holčičky. O této holčičce byla sepsána i dojemná pověst.

Každý z našich členů si prošel hřbitov se svým průvodcem. Já se svou svěřenkyní Danou, kterou zajímala jména na náhrobcích, které jsem mnohdy musela hodně luštit. Některé náhrobky poblíž cesty si mohla i ohmatat. Sochařské umění u náhrobků minulých století se zde prezentuje v celé své kráse. U významných hrobů byla i cedulka s informací. Trochu poprchávalo, ale občas i vykouklo sluníčko a vzduch voněl podzimem. Ze všech koutů hřbitova na nás dýchal duch dávných věků. Vřele doporučujeme návštěvu všem zájemcům o historii. Zájemci si mohou více přečíst na http://www.malostranskyhrbitov.cz/

Ota Pačesová

Jiná realita

Dne 15.11. jsme se s kolegyní Martinou Hanusovou zúčastnily akce „Jiná realita“, pořádané Centrem pro komunitní plánování - střední Čechy, a to v Poděbradech v DDM Symfonie. Součástí této akce byla vernisáž obrázků na téma „Sociální pomoc očima dětí“.

Vernisáž výstavy se „zážitkem“ probíhala od osmi hodin až do zahájení samotné vernisáže v 18 hodin. Tím zážitkem byly jednotlivé workshopy na téma český znakový jazyk, zrakové a sluchové postižení, tělesné postižení a drogová závislost. Těmito workshopy prošlo neuvěřitelných 220 dětí ze základních škol a jednoho gymnázia ve věku cca 8 - 13 let. Děti si mohly vyzkoušet jízdu na vozíku, kuchyňské příbory upravené pro tělesné postižené, seznámily se se základy českého znakového jazyka, u našeho stolu si mohly s klapkami na očích prohlédnout tyflografické knížky pro nevidomé, vyzkoušely si LORM abecedu a dozvěděly se, kteří lidé používají červenobílou hůl.

Měly jsme radost ze zájmu dětí o danou problematiku. Jejich otázky i znalosti nás mnohdy mile překvapily. Děti na otázku: „Co byste dělaly, kdybyste neviděly?“ -nejvíce odpovídaly: „Nemohly bychom řídit auto, dívat se na televizi a hrát hry na počítači.“ Na otázku: „A ještě k tomu neslyšely?“ „Tak to asi nic“. U otázky: „A jen neslyšely?“ „Nemohly bychom poslouchat hudbu, sledovat televizi.“. My jim potom s kolegyní vysvětlovaly, že to až tak pravda není, že jsou určité kompenzační pomůcky, které v životě nevidomým i neslyšícím pomáhají, že jsou TV titulky atd. Jen to auto tedy opravdu nevidomí zatím řídit nemohou.

I když to byl pro nás velice náročný den, byly jsme s tímto dnem spokojené. V průběhu několika hodin dopoledne jsme musely obsloužit 11 skupinek po deseti dětech a odpoledne ještě družinové děti a individuální návštěvníky. Nesměly jsme zapomenout na jediné dítě a snažily se, aby si každé vyzkoušelo alespoň něco. Takovéto akce jsou určitě prospěšné a rozšiřují povědomí o lidech s postižením.

Ota Pačesová

Konference „Sociální začleňování osob se zrakovým postižením“ Centrum sociálních služeb CSS Brno-Chrlice, 13.11.2013 - Den nevidomých

Tak jako neslyšící mají svůj Den neslyšících, tak i nevidomí mají Den nevidomých. Protože jsme klub pro hluchoslepé, můžeme oslavovat oba tyto dny. V rámci tohoto dne se konala konference v Brně Chrlicích. Cílem této konference byla vzájemná výměna názorů a zkušeností zřizovatelů a poskytovatelů pobytových, ambulantních, terénních služeb, vzdělávacích zařízení nevidomých a hluchoslepých osob, které žijí v běžném prostředí.

Nebudu zde popisovat jednotlivá vystoupení odborníků. Pouze uvedu krátké postřehy. Z MPSV se nezúčastnil nikdo, ač byl pozván. Vzhledem k tomu, že jedním z témat konference byla transformace, kterou MPSV přímo řídí, bylo to určitě na škodu. Domnívala jsem se také, že se dozvím něco konkrétního o službách, které poskytuje o.s. LORM, ale nebylo tomu tak. Obsahem přednášky byla informace o tom co je hluchoslepota, letmo jaké služby poskytují, přehled volnočasových aktivit.

Přednášející byla terénní pracovnice LORMU, která zřejmě narychlo zastoupila paní Zdenu Jelínkovu metodičku a tak potřebné informace o konkrétních službách neměla. Na můj dotaz: „Proč LORM neposkytuje a nemá registrované průvodcovské a předčitatelské služby?“ (které považuji za klíčové pro hluchoslepé a řada našich členů po nich volá) jsem byla odkázána na ředitelku LORMU. Pracovnice se domnívala, že tyto služby poskytují v rámci jiné služby. To určitě ano, protože jinak by například nemohl LORM poskytovat aktivizační služby, kde je průvodce, asistent či tlumočník potřeba. Nejsou to však poskytované průvodcovské služby podle přání klienta, např. na nákup, doprovod na společenské akce, či jiné akce mimo organizaci LORM. Určitě by stálo za zamyšlení, zda by LORM neměl v tomto svou nabídku služeb rozšířit.

Ostatní přednášky byly zajímavé, ale nejvíce mě oslovila vystoupení samotných nevidomých, a to pana PhDr. Volejníka a pana Mojžíška. Tématem byla integrace nevidomých dětí, jak může být někdy její sveřepé prosazovaní rodiči ku škodě samotnému nevidomému dítěti. Jak někdy přehnaná ochrana rodičů nebo pečujících vede k nesamostatnosti jedince a je tím potlačována sebedůvěra v jeho počínání. Přivítala jsem, že součástí konference byly i tématické paralelní workshopy, bohužel časově velmi omezené. Určitě přivítáme, pokud se takováto konference bude opakovat v příštím roce.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Dne 1. ledna 2014 vejde v účinnost nový občanský zákoník (NOZ). Změny se dotknou například vlastníků a nájemců bytů, osob se zdravotním postižením (OZP) nebo třeba sociálních služeb. Podrobnější informace najdete na internetu na http://p12.helpnet.cz/aktualne/rok-2014-prinasi-zmeny-i-pro-klienty-uradu-prace-cr. Zde se dozvíte např. o dávkách na bydlení, o příspěvcích pro OZP, průkazech OZP nebo o ukončení sKarty.

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti ze světa zvířat: Jediný pták, který umí létat pozpátku, je kolibřík.

Mládě červenky sní denně 4,256 metrů červů.

Pranostika: Bude-li zima teplá neb studená, seznáš takto: na den Všech svatých (1.11.) jdi hned do lesa, kde najdeš dřevo čerstvé bukové. Z toho vezmeš znamení jisté tvé. Utni třísku, bude-li uvnitř suchá, tehdy zima nastane teplá. Pak-li vlhká ta tříska vyňatá, věz, že studená bude zima ta.

Pošmourný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Ludmila Vaňková - Tajemství opuštěného přemyslovského trůnu

Tato skvělá autorka se ve svém rozsáhlém díle zabývá historií českého národa, zejména pak osudy jeho vládců a vládkyň. Začíná vládou Přemyslovců, tedy 12. stoletím. Dvoudílný historický román Tajemství opuštěného přemyslovského trůnu se dějem datuje mezi léta 1305-1323. První díl pod názvem Královský nach tě neochrání je příběhem velké lásky posledního Přemyslovce Václava III. k Viole Těšínské, dceři polského vévody. Počátek 14. století však nebyl jen dobou lásky a vášně, nýbrž také dobou soupeření, úkladů, intrik a pomsty. Po zavraždění Václava se dosud kvetoucí a bohatá země ocitá v chaosu a boji českého i evropského panstva o uchvácení českého trůnu. Ve druhém díle nazvaném Od trůnu dál, se opuštěná a bezbranná královská vdova Viola uchyluje pod ochranu Záviše z Falkenštejna a bojuje o práva svého a Václavova syna. Setkává se znovu se svou dávnou láskou Petrem z Rožmberka, ale jejich vztah je vystaven dalším nástrahám a intrikám.

Biliánová Popelka - Pověsti vyšehradské

Pověsti vyšehradské pražské autorky Popelky Biliánové (1862-1941) sestávají z 35 povídek odehrávajících se na Vyšehradě či v jeho okolí. Abych vám přiblížila jejich atmosféru, popíši obsah dvou z nich. První se jmenuje Šedivá babka v podzemní kapli. „V chudobinci u Svatého Bartoloměje žila asi 80letá stařenka, vyšehradská rodačka. Vyprávěla jak před mnoha lety, když byla ještě dítětem, běhávala s ostatními dětmi po vyšehradských pláních. Při jedné dobrodružné výpravě narazili na podivnou podzemní kapli. Vešly po schodech dovnitř a spatřily v ní podivnou osobu, velikou jako kvočna, se šedivými vlasy a svítícíma očima. Děti se zalekly, vyběhly z kaple, ale když ji později zase hledaly, ztratila se podzemní kaplička i se strašidelnou babkou.“ Druhá povídka - Dešťová panna Maria na Vyšehradě – vypráví o tom, jak kdysi dávno bylo jednou v zimě i v létě takové sucho, že nebylo vody skoro ani ve Vltavě. Lidé se modlili za déšť, pořádali procesí na poutní místa, všechno marně. Jednou se vyšehradskému knězi zdál sen. Když vezmou obraz Rodičky Boží a odnesou jej do Emauz s prosbou o déšť, Panna Maria je vyslyší. Hned následující den se početné procesí s obrazem vypravilo na posvátnou pouť. Jen vyšli z vyšehradského kostela, pokrylo nebe mračno a sotva došel průvod do Emauz, spustil se déšť, který trval 3 dny.

Poznámka: Rodný domek spisovatelky vč. pamětní desky naleznete na Vyšehradě.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Literární okénko

František Halas - Listopad

Znám erboví tvých žil,
slábnoucím hlasem zpovídám se,
čím jenom čím jsem žil,
slyše jen úzkost ve tvém hlase.

Kment listí padal na náš stín,
když naposled jsme stáli spolu,
šel soumrak kolem, bolestín,
šel, nevida nic z našich bolů.

Jen vzlyk se potom třásl ve mně,
jen vzlyk s tvým jménem sloučený,
však utěšlivá byla země,
a sevřela děj skončený.

Jan Skácel - Přípitek

Ještě si přiťukneme
a vypijem to tiše.

Nikomu nepovíme,
co víno o nás zná.

A spadne hvězda,
tenká jako plíšek,

A voda blízko mostů
bude stříbrná.

Básně vybrala Jana Rzepecká

zpět na obsah

Výročí

V listopadu a prosinci přejeme všechno nejlepší, hodně zdraví a životní pohody Karličce Jandlové, Jiřince Bartákové, Jirkovi Javůrkovi, Irence Šepsové, Jitce Menclové a Marušce Doležalové k narozeninám a Karličce Jandlové a Martinovi Tarčincovi, Jitce Menclové, Blance Berkyové a Daně Ťukalové k svátku.

zpět na obsah

Co nám chutná

Dnešní recept na višňové pralinky mě zaujal na internetu, tak snad se bude líbit i vám. Příprava vám zabere 20 minut, následuje chlazení 1-2 hodiny. Potřebovat budeme: 100 g sušených višní nebo třešní, 200 g hořké čokolády, 200 ml smetany ke šlehání, 1 lžíci griotky a 100 g mléčné čokolády.

Višně najemno posekáme. Hořkou čokoládu nalámeme na kousky. Smetanu přivedeme k varu, stáhneme z plotýnky a přisypeme čokoládu. Směs mícháme, dokud se čokoláda nerozpustí. Do čokoládové hmoty zamícháme griotku a višně, hodinu chladíme v ledničce. Z mléčné čokolády nožem nakrájíme hoblinky nebo ji nahrubo nastrouháme. Lžičkou tvarujeme z čokoládové hmoty kuličky a obalíme je v hoblinách. Hotové kuličky uložíme v chladu.

Ze zdroje: http://ona.idnes.cz vybrala Martina Hanusová

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)