Paprsek ze tmy Duben 2020

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy Duben 2020

Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Vážení čtenáři,
dovolte mi, abych Vás v této nelehké době pozdravil alespoň tímto krátkým článkem. Doba není lehká pro nikoho z nás, obzvláště pro nás, kteří máme ještě více omezenou možnost sociálních kontaktů. Koronavirus je zákeřný v tom, že postihuje zejména lidi v seniorském věku a lidi s oslabenou imunitou.

Pokud je někdo z Vás sám, doporučuji co nejméně chodit mezi lidi, je-li to jen trošku možné. Je-li někdo v situaci, kdy si nutně musí dojít na nákup, doporučuji obrátit se na příslušné organizace, které v místě Vašeho bydliště zajišťují donášku nákupů a obědů. Kontakty na poskytovatele pomoci bývají k dispozici na stránkách měst a v některých případech i na stránkách krajských úřadů. Budete-li někdo potřebovat, ať se na mne neváhá obrátit, rád mu pomohu alespoň radou, budu-li vědět.

Pokud jde o volný čas, osobně ho trávím poslechem audio knih a hudby a četbou knih v Braillově písmu. Bohužel byly zrušeny i akce našeho klubu. Až se situace zlepší, věřím, že si všichni vše společně vynahradíme.

Věřím, že se všichni setkáme v lepších časech.

Marek Müller - tajemník KPČH

Pomáháme si navzájem

V dnešní době se do pomoci a šití roušek zapojila i naše Marcelka Machovičová z Liberce. Se svými sousedkami se v domě pustily do šití roušek a ušily je pro celý dům. Pomáhejme si navzájem i když sami máme nějaký handicap. Někdy stačí, že pomůžete milým slovem, povzbuzením, telefonátem, zaslanou milou SMS, třeba těm, o kterých víte, že žijí sami. Napište nám, jak současnou situaci zvládáte a my to zařadíme do dalšího čísla. Volejte nám, pište. Pomůžeme vám vyhledat potřebnou pomoc ve vašem okolí. Musíme tuhle situaci společně zvládnout a neztrácejme trpělivost. Moc na vás myslíme.

Ota Pačesová

Přeji celému našemu klubu pevné zdraví a nervy a doufám že se co nejdříve někde sejdeme. To vám vzkazuje Honzík Beneš a my mu za to děkujeme. Moc nás to potěšilo.

10. – 13. dubna slavíme Velikonoční svátky

Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí. Bohužel dnes tradice ustupují do pozadí a stále méně mladých lidí si uvědomuje, proč se Velikonoce vůbec slaví. Velikonoční týden se nazývá týdnem pašijovým, jednotlivé dny v tomto týdnu mají své názvy a pojí se s nimi i některé pověry.

Květná neděle: je poslední postní nedělí. Podle Bible v tento den přijíždí Ježíš a jeho učedníci oslavit do Jeruzaléma svátek Pesach. Název této neděle je odvozen z květů, které připomínají palmové větve s květy, kterými lidé přijíždějícího Ježíše vítali a kterými se zdobí kostely. Na Květnou neděli se tradovalo, že:

  • Nemá se nic péct, aby se nezapekl květ na stromech a ten by pak neměl žádnou úrodu.
  • Spolknout jednu až tři svěcené kočičky zajistí zdravý krk po celý následující rok.

Zvyky na Květnou neděli: Svěcené kočičky se zastrkávaly za kříž či svatý obrázek, jinde se zase dávaly do sklepa. Obydlí se zametalo zelenými ratolestmi, aby všechna neřest tam zahynula.

Modré pondělí: je posledním masopustním pondělím, název Modré pondělí je pravděpodobně odvozen od látky, která se ten den vyvěšovala v kostele. Dříve se kostely zdobily modrým či fialovým suknem. V tento den by se nemělo pracovat ani nic dělat. Šedivé úterý: V tento den se důkladně vymetalo a uklízelo obydlí. Škaredá středa: Říká se jí též Smetná nebo Sazometná, podle tradice se v tento den mají vymetat komíny. Podle pověry, budete-li se v tento den mračit, pak Vám to zůstane tak po celý rok. Podle Bible je Škaredá středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše.

Zelený čtvrtek: Na Zelený čtvrtek se naposled do Velikonoc rozezní zvony, říká se, že odlétají do Říma. Znovu se ozvou až na Bílou sobotu. Název čtvrtku je odvozen od toho, že se nosilo mešní roucho. V tento den se traduje, že je zdravé jíst něco zeleného, to proto, aby byl člověk zdravý po celý následující rok. Také se tradovalo, že kdo se tento den ráno omyje ranní rosou, ten má pevné zdraví (a krásu) na následující rok rovněž zajištěno. Kromě zeleného se doporučuje jíst na zelený čtvrtek i med, uchrání nás před žihadly a uštknutím. Med se maže na speciální pečivo, zvané jidáše, které má tvar provazu a připomíná provaz, na kterém se Jidáš oběsil, když polibkem zradil Ježíše. Na Zelený čtvrtek by se neměl nikdo s nikým hádat, jinak nás hádky a neshody budou provázet celý rok. Také bychom si rozhodně v tento den neměli od nikoho půjčovat, ale pokud dříve půjčené dnes vrátíme, pak si k nám údajně najdou cestu i peníze. Chcete-li mít hojnost peněz, zacinkejte mincemi v kapse při zvuku zvonů právě na Zelený čtvrtek.

Na Velikonoce bychom měli mít na stole zelené osení, zelenou jarní dekoraci. Čtvrtek je dnem, kdy se hodí nejpozději toto osení si zasít, při běžné pokojové teplotě nám totiž poroste 8 až 10 dní. Vhodným osením je ječmen nebo pšenice, ale můžete si zasadit třeba řeřichu, ta vyraší už do pěti dní, a navíc je velmi chutná na chleba s máslem. Velikonoční triduum: Vrcholem a středem křesťanské liturgie je "slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto „třídenní" začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli.

Velký pátek: V tento den byl podle Bible Ježíš souzen, odsouzen a ukřižován. Pro křesťany dnes platí přísný půst. Na Velký pátek se prý podle tradice otevírá země a vydává své poklady. V tento den se nemá nic půjčovat, ale ani darovat nebo prodávat. Na Velký pátek neperte prádlo, nemělo se ani pracovat na poli nebo spát v sadu. Bílá sobota: V tento den končívá půst, který trval celých předešlých 40 dní. Na bílou sobotu se v domácnostech uklízí, pečou se mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky. Příprava na oslavy Velikonoc jsou v plném proudu. Pro křesťany je tento dnem rozjímáním, v sobotu večer pak začínají vigilie – velikonoční bdění a tím se začíná slavnost Kristova, jeho vzkříšení.

Zvláštní tradice se v tomto dni váže k ovocným stromům. Za jejich „probuzení" k příští úrodě se postřikovaly vodou, někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného obřadního pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli. Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii). Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem. Před vigilií se před kostely světil paškál – oheň, od kterého se zapalovala velikonoční svíce. Hospodyně předtím uhasily ohně doma a znovu je rozžehly až polínkem rozpáleným od paškálu. Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční): Pro křesťany jde o nejdůležitější svátek roku, je to den, kdy Ježíš vstal z mrtvých. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule. Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" ("mši svaté") a tento den nazvali "dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu.

Velikonoční pondělí (Červené): Je někdy nazýváno i Červené pondělí následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími zvyky a tradicemi, které souvisí s přechodovými rituály končící zimy a začínajícího jara. Tyto pondělní zvyky vesměs vystupují z křesťanského rámce chápání Velikonoc. V českých zemích je zvykem chodit s pomlázkou, ta je spletena z šesti až dvanácti vrbových proutků. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti a tato Velikonoční koleda, při které se odříkávají různé říkanky. Především na Moravě má tzv. mrskut silnou tradici. Odměnou pro koledníky jsou barvená a zdobená vajíčka a kraslice. Velikonoční koledování mívá v rámci krajových zvyklostí svá specifika.

Velikonoční zvyky a tradice

Tradice velikonoční pomlázky. První zmínka o velikonoční pomlázce pochází ze 14. století. O Velikonočním pondělí se jí prý šlehali manželé a milenci. Ospalci byli zas časně zrána poléváni studenou vodou, či se do vody dokonce házeli, aby se probrali.

Pletení pomlázky a koleda: Muži a chlapci si pletou pomlázku z vrbových proutků, na konci ji ozdobí stuhami a s pomlázkou vyrážejí v Pondělí Velikonoční za ženami a děvčaty na koledu. Pomlázkou bývá krom spletených proutků také nazývána výslužka z koledování. Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků se vplétala barevná stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní pomlázky. Šleháním pomlázkou se ženám předává svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví. Svobodná děvčata chlapcům za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy.

Malování vajec. Malovaná vajíčka dávají děvčata a ženy koledníkům o Velikonočním pondělí jakožto výslužku za koledu. Zdobená vajíčka patří k jedněm ze symbolů velikonočního veselí. K malování na vajíčka se váže už ne tolik známá legenda. Při svém putování Ježíš a jeho učedník Petr přišli do jednoho statku a žádali u hospodyně o kousek chleba, ta však v celém obydlí ani kousek chleba neměla, avšak v tu chvíli uslyšela kdákání slepice, tak seběhla dolů do kurníku a pohostila je alespoň čerstvým vejcem v teplém popelu upečeném. Když pocestní odešli z domu, chtěla poklidit ze stolu skořápky, když je však chtěla smést, zjistila, že ty jsou zlaté.

Symbol vejce je symbolem nového života, plodnosti, životní síly, nerození, návratu jara bezpečí (díky skořápce) i zárodečného chaosu, ze kterého vzniká celý svět.

Existuje velké množství technik, jak vajíčka zdobit. Vybrat si můžete jakoukoliv techniku, která Vás láká či je Vám blízká a vyzkoušet ji, nebojte se experimentovat a zkoušet třeba i přírodní barvení vajíček, možná budete příjemně překvapeni. Technik barvení a zdobení je mnoho a každá má své kouzlo, i vyžaduje jinou dávku času, trpělivosti i jisté zručnosti.

Symbol velikonočního beránka je velice starý, byl rozšířen již za dob starých pohanů. Židé beránka zabíjeli na paměť vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví. V křesťanství je památkou Krista – beránka Božího, jeho nevinnosti, čistoty i poslušnosti. Beránek jakožto obřadní pokrm je znám již od doby středověku. Protože si beránčí maso nemohl dovolit každý, peklo se pečivo v podobě beránka. Tato tradice se nám dochovala dodnes. Možná si říkáte: A co velikonoční zajíček? Tato tradice čokoládových velikonočních zajíčků je u nás v dnešní době také již poměrně rozšířena, není však naše původní, ale je převzatá z Německa.

Úplněk nastane 8. dubna ve 4.34 hodin.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

I boj s nepochopením lze někdy vyhrát

Mrzí mě, že jsme se dostali do doby, kdy lidé, kteří jsou z různých důvodů méně průbojní, hledají u druhých lidí někdy jen ztěžka pochopení. Přitom jde často o osoby nemocné, psychicky či sociálně oslabené. Osoba bez pochopení na mě často působí tak, že si sama hledá záminky, kdy se naštvat a kdy pomlouvat kvůli blbosti. Stačí malá záminka: „Nemám ho rád, tak o něm pošlu něco ‚zajímavýho‘ dál. To budou sousedky koukat! To budu mít zaručenou pozornost!“ Tento problém se tak trochu týká i mě. Necítím se sice fyzicky ani psychicky, a dokonce ani sociálně oslabena. Snažím se věci brát s humorem. A právě tento humor mi pomáhá překonávat pomluvy a překážky, které s oblibou mně a dalším připravují lidé, se kterými žiji na malém půvabném městě, které je pro mě krásným domovem.

V mém případě problém spočívá v tom, že mám potíže se zrakem. Netýká se to jenom mě. Obdobné problémy má hodně lidí v naší republice, na celém světě, a dokonce i několik v našem městečku. Odmalička jsem špatně viděla, chodila do školy pro zrakově postižené děti, kde jsem měla báječné kamarády, ale nikdy jsem necítila dopady zrakové vady. Byla jsem, a stále jsem, zvyklá na rozmazaný svět kolem sebe. Má i svoje kouzlo. Na mě působí romanticky. A kdyby tak viděl některý malíř, možná by to na něj působilo nějak obdobně a svoje zrakové vjemy by zachytil na plátno. Se svou vadou jsem tedy smířena, je mojí součástí. Ale mé okolí to vidí jinak a má na to jiný názor, ačkoliv se jich to ve skutečnosti vůbec netýká.

Patřím mezi osoby tzv. částečně vidící. Nevím, jak tu vadu přesně charakterizovat. Prostě něco vidíte a něco zase ne. Nosím sice brýle, ale mám přes 30 dioptrií, takže mi brýle pomohou jen částečně. Někomu přijde neuvěřitelné, že mám tolik dioptrií, ale i fakt, že u takového počtu už nelze vadu korigovat brýlemi. K tomu mám výpadky v zorném poli, což znamená, že mám „slepá místa“ v obraze. Nejzajímavější jsou rána po probuzení a nasazení brýlí. Pro toto postižení je typické, že nikdy nevím, jak uvidím daný den. Má na to vliv spousta věcí – délka spánku, kvalita spánku, počasí, nálada... A jak jsem se již zmiňovala, je nás hodně. Spoustu z nich znám ze školy pro zrakově postižené, s jinými se náhodně potkávám. Ale často pro okolí „nejsme vidět“ takoví, jací jsme. Očima okolí asi vypadáme dost zvláštně – na ulici se neobvykle rozhlížíme, natáčíme hlavu i tělo tak, abychom našli bod našeho nejlepšího vidění, protože nechceme porazit například starého člověka nebo malé, pro nás ještě hůře viditelné, dítě, chceme minimalizovat možnost zranění druhého člověka, ale i naše vlastní zranění, abychom nevrazili do sloupu nebo do lampy, aby nás na silnici nepřejelo auto, aby nedošlo ke srážce s cyklistou... A tak na druhé můžeme působit jako nějací „záhadní podivíni“.

Společnost zná jen nevidomé a vidící, nic mezi tím. A my s tím bojujeme. No a kdo má brýle, tak přece „všechno vidí“, ne? Teď záleží na nás, k jaké skupině se přidáme. Jestli si budeme „hrát“ na vidící nebo nevidící. Hrát si na vidícího znamená vystavovat se nebezpečí, že nás třeba porazí cyklista, protože předpokládá, že ho vidíme. Já osobně mám největší problém s tím, že nevidím schody. Proto musím být tam, kde předpokládám schody (např. při vstupu do některých obchodů) hodně opatrná. I tak jsem již spadla ze schodů asi 5x, ale nikdy se mi naštěstí nic nestalo, tedy alespoň nic vážného. Také mě příliš netěší vyvrtnuté kotníky díky obrubníkům u chodníků, které jsou pro mě neviditelné. Ale je to zkrátka něco, co ke mně patří. Vnímám to tak, že já třeba nevidím obrubník, jiný si zapomene doma čepici. Možná to zní směšně, ale je to tak.

Další možností je, že si můžeme hrát na nevidomé. To znamená, že můžeme chodit s bílou holí. To je pro nás nejbezpečnější. „Oťukáme“ si schody, obrubníky. Řidiči aut a kol vidí, že „nevidíme“, takže na přechodech u silnic jsou opatrnější, nebo dokonce zastaví a dají nám přednost. Pak ale jdeme s hůlkou třeba do obchodu, kde využijeme částečného vidění, nalezneme v regálech třeba sušenky nebo sirup nebo si dokonce prolistujeme časopis. A hned jsme okolím považováni za simulanty. Začnou pomluvy a my slýcháme věty např. „Ty si hraješ na slepou, jo? Proč chodíš s bílou holí, když všechno vidíš?“ Já osobně si připadám jako šašek, a to v první i druhé možnosti. Tak jako tak musím slýchat pomluvy, poznámky, posměšky i hlasité výbuchy smíchu doprovázené mým jménem a dost častou větou: „Ta je nějaká prdlá!“ Ale jak jsem již psala, zdaleka nejsem sama, kdo má takové problémy. Člověk se ale proto nesmí trápit. Nejlepší je se všemu smát. Oni se smějí, že špatně vidím, ale sami jsou k smíchu. Proč by člověk simuloval, že špatně vidí? Proč by chodil s bílou holí jenom pro pomluvy a smích? Proč by ze sebe dobrovolně dělal “šaška“? Kde by sebral bílou hůl, kterou předepisuje podle výšky pacienta a dle diagnózy výhradně oční lékař na speciální poukaz? Tak propadám záchvatům smíchu a dobře se bavím. Jsem od přírody veselý člověk, který se rád směje. A proto bych moc přála všem těm „pomlouvačům“, aby si taky užívali života a naučili se od srdce smát něčemu, co opravdu stojí za to! Držím palečky!

Eliška Maňáková

Kam pro předpis, když má specialista zavřeno? K praktickému lékaři to nejde

Na praktické lékaře se v posledních dnech obrací lidé s tím, že má jejich specializovaný lékař zavřenou ordinaci, a oni si tak nemají kde nechat předepsat léky. Podle ambulantních specialistů však systémově své ordinace nezavírají, může se pouze stát, že kvůli špatnému výdejnímu systému ochranných pomůcek stráví několik hodin mimo ordinaci. Praktičtí lékaři už roky čekají na to, až jim ministerstvo zdravotnictví umožní předepisovat více léků, konkrétně pro chronicky nemocné pacienty jako jsou třeba diabetici. Pokud se pacient k léku nedostane a nebude ho moci předepsat praktický lékař, má jedinou šanci, a tou je jít do nemocnice. V současné době je však návštěva nemocnice kvůli možné nákaze riziková.

To, že má řada ambulantních specialistů zavřeno, souvisí i s tím, že neměli řádné ochranné pomůcky. Specialisté mohou v některých případech, místo toho, aby byli v ordinaci, vyrazit právě pro ochranné pomůcky. Což jim v současné situaci systému distribuce může zabrat i několik hodin. Systém výdeje ochranných pomůcek je někde naprosto zoufalý. Typickým příkladem je třeba městská čtvrť Brno-město, kde má být jen jedno výdejní místo a tvoří se tam velké fronty, na jejichž konci specialisty čeká jen hrstka ochranných pomůcek.

Problémem může být také, pokud specialista v daném obvodu onemocní a nemůže ordinovat. Například na venkově, kde je jeden na okres, může být jeho nepřítomnost problematická. Současný stav dal větší příležitost požadavkům, o které všeobecné lékařství stojí už nějakou dobu. Získat možnost předepisovat větší počet léků se praktičtí lékaři snaží už od roku 2011. Odborné společnosti a pojišťovny jim vyšly vstříc teprve před dvěma lety. Od té doby Státní úřad pro kontrolu léčiv postupně uvolňuje léky k předepisování.

V současné době sice mohou praktičtí lékaři medikaci chronicky nemocným pacientům předepsat, ti si ji však musí zaplatit ze svého. To nemusí být až tolik problematické u levných léků, u těch dražších už ale ano. Dané přípravky jsou hrazeny pojišťovnou jen pro přesně vyspecifikované onemocnění a mohou být předepisovány jen určitými lékařskými odbornostmi. Jsou-li tyto podmínky dodrženy, je léčivý přípravek hrazen zdravotní pojišťovnou. Postupné uvolňování léků začalo v roce 2018. Lékaři očekávali, že touto dobou už budou moci předepisovat všechny z nich. Část léků už sice uvolněna je, zbytek by měl být podle posledních informací do konce letošního roku.

Státní úřad pro kontrolu léčiv se u každého léku ptá odborné společnosti. Ta podle Šonky s velkou pravděpodobností odmítne, protože by tím přišla o potenciální pacienty, kteří by místo jejich ordinace zamířil k praktickému lékaři. Na úřadu se pak sejdou dva protichůdné argumenty, jeden od specialistů a druhý od praktiků. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů se dá toto zdržení vyřešit tím, že SÚKL rozhodne podle toho, jak to mají v okolních zemích. Pokud daný lék praktičtí lékaři mohou předepisovat v Německu nebo Rakousku, není podle něj důvod proč ho v ČR neuvolnit.

Zdroj: www.idnes.cz

zpět na obsah

Klubové aktivity

Beseda v Olomouci 3.3.2020

V úterý 3.3.2020 jsem byla pozvaná na Besedu (nejen) s lidmi s hluchoslepotou, kterou pořádala Asociace studentů speciální pedagogiky při UPOL, díky Lucii Hlaváčkové. Na Besedě vystoupili docent Langer, tajemnice a členové Klubu přátel červenobílé hole. Byla to moje premiéra. Poprvé jsem veřejně mluvila o mém Usheru. Byla jsem velmi nervózní. Dobrovolně jsem podstupovala něco, co jsem tak bytostně celý život nesnášela – a to vystupovat před skupinkou lidí :-) Ale už uběhlo pár let od mého studia, moje sebevědomí mělo čas dozrát, měla jsem čas sama se sebou pracovat. A to se vyplatilo. Tato nabídka, abych mluvila veřejně o svém problému přišla včas. Zvládla jsem to, a dokonce jsem se bavila i já.

Přišla jsem na řadu jako poslední. Nejdříve mluvil pan docent Langer o hluchoslepotě celkově, poté převzala slovo Ota Pačesová, tajemnice Klubu přátel červenobílé hole a pak my, členové Klubu. Mluvila jsem o tom, jak to všechno začalo... Jak to pokračovalo... a jak je to teď. Studenti se nás ptali na dost věcí. I zajímavých :) Myslím si, že jsme si to užili všichni, my jako přednášející, i studenti. Zase jsem popošla o krůček dopředu – už se nebudu tolik stresovat, když budu mít o Usheru vyprávět více lidem naráz. Čeká nás workshop v MZK v Brně.

A Beseda dala něco i mně. Poznala jsem další statečnou kolegyňku s usherovým syndromem. Zítra se máme sejít a poznat se. Třeba se budeme podporovat navzájem! Jsem zvědavá a moc se těším. Pak jsem se seznámila se slečnou, věkově stejně jako já, která si životem nese těžkou slabozrakost. Po besedě jsme si chvíli povídaly, poté jsme si psaly na messengeru a vyměnily si životní starosti i radosti :) Takže vlastně nejen že jsem měla předat něco já, ale získala jsem hodně i já. :-) To je prostě skvělé! Na této besedě jsem se snažila držet dvou hesel: "Nedovol, aby Tě strach z prohry vyřadil ze hry!" a "Jak se chováš ty k sobě samé, tak se k Tobě budou chovat ostatní."

Lucie Ulrichová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Hluchý člověk přes roušku nemůže odezírat. 4 tipy, jak na komunikační bariéru

V časech, které i v běžném občanovi vyvolávají beznaděj, bychom neměli zapomínat na spoluobčany, jimž komunikace přes roušky činí problémy. Roušky jsou totiž pro komunikaci se sluchovým postižením velká bariéra. Lidé, kteří se dorozumívají jinak než hlasem, nemohou odezírat a jejich schopnost domluvy s ostatní slyšící populací klesá na nulu.

Chtěl bych navrhnout alternativy, jak komunikaci s neslyšícími zvládnout:

  • Je vhodné s sebou nosit papír a tužku. To je to nejmenší, co v této situaci můžete udělat. Pokud však řešíte cokoliv delšího, bude vás taková papírková metoda stát spoustu času a úsilí. Je tedy na místě se poohlédnout po jiných variantách.
  • V dnešním světě technologií je nejsnazší použít některou z aplikací, které se dají stáhnout na Google play anebo v Apple store. Pro osoby užívající český znakový jazyk je vhodné využít služeb on-line tlumočení. Tuto službu nabízejí aplikace Tichá linka a Deafcom. Pro osoby neznalé znakového jazyka jsou to potom služby přepisu online, nabízené aplikacemi Tichá linka a Transkript.
  • Můžete také využít služeb off-line aplikací, které ovšem nezaručují takovou přesnost jako služby on-line tlumočení. Mobil s Androidem a iOS má přímo aplikaci na automatický přepis zabudovanou v klávesnici mobilu. Jedná se o automatický přepis zprávy, kterou slyšící namluví do telefonu a ta se následně přeloží jako text. Bývá znázorněna malým mikrofonem v prostoru klávesnice. Všechny zmíněné aplikace jsou bezplatné.
  • Posledním opatřením, jak usnadnit komunikaci je nákup speciálních roušek které mají v sobě zabudované okénko z průhledného materiálu, které problém s odezíráním snižují. Otázkou zůstává jejich dostupnost.

Autor Michal Procházka je lektor a konzultant projektů pro lidi s postižením sluchu.

www.piratskelisty.cz

Tlumočníci do znakového jazyka museli vyměnit roušky za štíty

Jen co si kvůli vládnímu nařízení tlumočníci nasadili roušky, neslyšící jim přestali rozumět. Některá slova se totiž odlišují pomocí artikulace a mimiky. Záchranou jsou průhledné štíty. S příchodem pandemie se ukázala složitost znakového jazyka. Zakrytá ústa tlumočníků znemožnila neslyšícím plně porozumět. Jeden znak rukou totiž může znamenat i tři naprosto odlišná slova. Zde je proto důležité, aby neslyšící viděl tlumočníkovi na ústa. Díky odezírání pak pozná, jaké slovo se znakuje.

Štíty z tiskárny. Záchrana přišla v podobě průhledných štítů, přes které je vidět mimika. Nejen pro tlumočníky je vyrábí Lukáš Vítek z Prahy. Štít se skládá z plastové čelenky, z gumičky, která drží čelenku na čele, a z plastového průhledného štítu. Čelenka je vytištěna na 3D tiskárně, přičemž jedna je hotová za 1,5 hodiny. Následná kompletace trvá asi 15 minut. Neprůhledné roušky jsou velký problém i pro nedoslýchavé a ohluchlé. Na poštách, na úřadech a na dalších místech si pracovníci často neuvědomovali, jak důležité je pro nedoslýchavé a ohluchlé odezírání. V současné situaci se tak s nedoslýchavými a ohluchlými nedorozumí. Víte, že neslyšících je v ČR cca 10 tisíc, dalších půl milionu lidí je nedoslýchavých a ohluchlých?

Zdroj: www.blesk.cz

Mimořádná opatření platí i pro nevidomé. S životem doma jim pomáhají moderní technologie

Opatření proti šíření nového koronaviru musí dodržovat i nevidomí a slabozrací. Díky tomu, že zůstávají až na nejnutnější případy doma, jim sice odpadají každodenní problémy – třeba jak si přečíst jízdní řád nebo jak rozpoznat bankovky při platbě. Na druhou stranu se jim ale může stát, že doma nemají nikoho po ruce, kdo by jim poradil. Pak by jim mohla pomoct moderní technologie. Nevidomá zpěvačka Rachel Skleničková bydlí se svou kamarádkou, která také nevidí. Už několik měsíců Rachel testuje kamerku MyEye 2 od izraelské společnosti OrCam. Tu si nasadí na brýle, ukáže prstem na text, který chce přečíst a umělá inteligence v MyEye ho převede na mluvené slovo. Podle Rachel kamerka velmi dobře čte například bankovky – teď ho ale nejčastěji používá, když kontroluje, jestli jí kurýr přivezl správný nákup.

OrCam MyEye se hodí především na čtení textů a časem ho jeho tvůrci chtějí naučit i pomáhat nevidomým s navigací v prostoru. V domácnosti nicméně nastanou i okamžiky, kdy ani tato kamerka nemůže pomoct. Rachel se svou spolubydlící pak použijí dánskou mobilní aplikaci Be My Eyes. Ta propojí nevidomého s dobrovolníkem, který mu radí přes videohovor, a to i v češtině. Pro vývojáře OrCam MyEye nebo i aplikace Be My Eyes může být omezení pohybu kvůli koronaviru paradoxně dobrou zprávou, Rachel má totiž hodně času oba nástroje pečlivě otestovat a sepsat své připomínky.

Zdroj: www.irozhlas.cz

Internetová televize pro diváky se sluchovým postižením

Na jednom místě naleznou neslyšící nejdůležitější televizní pořady a videa, které informují o koronaviru. Pořady jsou doplněny i titulky. Internetovou televizi tv.beey.io spustil Newton Technologies. Důležitých informací v posledních hodinách vzniká ohromné množství. Bohužel většina televizního zpravodajství, záznamů tiskových konferencí a další klíčové zdroje nejsou opatřeny titulky pro neslyšící. Naše společnost má technologii na rychlé a přesné automatické titulkování videí. Rozhodli jsme se zpřístupnit tuto službu, a zdarma a na jednom místě nabídnout všechny důležité zdroje i s titulky, řekl Petr Herian ze společnosti Newton Technologies, a. s. Na adrese http://tv.beey.io uživatelé naleznou nejen videozáznamy televizních pořadů, ale i další obsah jako videoblogy, instruktážní videa a další.»Tým našich editorů a dobrovolníků průběžně zpracovává nejdůležitější zdroje a publikuje je co nejdříve po jejich odvysílání nebo zveřejnění. Zároveň nabízíme spolupráci i tvůrcům videoobsahu, kterým po dobu mimořádné situace nabízíme možnost vlastní přípravy titulků zdarma,« dodal Herian.

Společnost Newton Technologies vyvinula technologii Beey, která díky kvalitnímu automatickému rozpoznávání spontánní hovorové řeči i v akusticky horším prostředí dokáže nabídnout pro všechny uživatele generování titulků a jejich propojení s videem ve webovém prohlížeči. Měla v úmyslu představit ji 28. března na konferenci INSPO v podobě aplikace, kterou by mohli používat i jednotliví uživatelé. Pohotově však zareagovala na aktuální dění a s využitím aplikace Beey začíná titulkovat vybrané pořady, přinášející aktuální informace o opatřeních vyvolaných koronavirovou pandemií, a ukládat je na jedno místo. Konference INSPO se odložila na podzim. Generálním partnerem konference INSPO je již sedmým rokem Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jubilejního 20. ročníku INSPO jsou Autocont, ČSOB, Microsoft, McDonald’s, Skupina ČEZ, Teiresiás a Vojenská zdravotní pojišťovna, mediálními partnery ČTK Protext, portál Helpnet a Inspirante.cz. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Konferenci pořádá BMI sdružení s pomocí spolku Křižovatka.cz. Záštitu konferenci poskytli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Ministerstvo práce a sociálních věcí a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Zdroj: www.halonoviny.cz

Léky na předpis vám lékárna doveze domů

Ve spolupráci s lékárnami Dr. Max nabízíme v Praze a Brně novou službu seniorům. Jedná se o vyzvednutí vašich léků na předpis bez nutnosti navštívit lékárnu. Lék si objednáte telefonicky a druhý den vám bude doručen. V případě zájmu se nám ozvěte, rádi pro vás tuto službu zprostředkujeme. Tato služba je v provozu od 25. 3. 2020 v městských částech Praha 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8 a v Brně ve všech městských částech. Kontaktovat můžete koordinátorku projektu SenSen Marii Knotkovou na marie.knotkova@bariery.cz nebo telefonním čísle 724 655 759.

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti ze světa hmyzu

Komáři dokážou detekovat oxid uhličitý z dechu oběti na vzdálenost několika desítek metrů. Obecně se dá říct, že větší lidé vydechují více CO2, a proto představují pro komáry nápadnější cíl. Komáři dokážou vycítit i chemické látky vylučované potem a láká je také vyšší tělesná teplota, kterou mají nejenom nemocní, ale třeba i lidé po namáhavé fyzické aktivitě.

Pranostika

Když na Velký pátek hřmí, na polích se urodí.

Rady našich babiček

Aby se při vaření kakaa nedělaly hrudky a lépe se rozpustilo, smícháme je před vsypáním do mléka s trochou cukru.

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Flaubert Gustave – Salambo

Starověké Kartágo se nacházelo v severní Africe na pobřeží Středozemního moře. Bylo vybudováno na útesu s přístupem k moři na jihu a severu. Pozice města z něj učinila mistra středomořského námořního obchodu. Všechny lodě, přeplouvající moře, musely proplout mezi Sicílií a pobřežím Tuniska, kde bylo Kartágo postaveno, což dopřálo městu obrovskou moc a vliv. Uvnitř města byly vybudovány dva velké umělé přístavy – jeden jako kotviště obrovské městské flotily 220 válečných lodí a druhý pro obchod. Oba přístavy přehlížela obezděná pevnost. Město mělo pevné hradby, 37 km na délku, delší než hradby srovnatelných měst. Většina hradeb se nacházela na pobřeží, a tak mohlo být méně působivé jak kartaginská kontrola nad mořem ztěžuje útok z tohoto směru. 4-5 km dlouhé hradby v mořské úžině na západě byly skutečně neproniknutelné.

Ve 2.-3. století před Kristem to byla velmoc srovnatelná s Římskou říší. To vedlo k několika válečným konfliktům, přičemž v roce 201 před Kristem bylo Kartágo poraženo. Skupině žoldnéřů najatých proti Římu odmítlo Kartágo vyplatit žold, a ti se vzbouřili. Kartaginský vojevůdce Hamilkar je pozve na velkou zahradní hostinu, která má vést k usmíření. Vůdce barbarů, Libyjec Mathon se zamiluje do Hamilkarovy dcery Salambo a tento příběh figuruje v celé knize. Na pozadí probíhají velkolepé bitvy a obléhání, které vykreslují celý obraz tehdejší doby. Mathonovi se podaří ukrást z kartaginského chrámu posvátný závoj, na němž podle pověsti závisí osud celého Kartága. Velekněz přinutí Salambo, aby přinesla závoj zpět. Salambo úkol splní, ale musí Mathonovi podlehnout a cítí k němu velkou přitažlivost. Hamilkar vede vítěznou bitvu a vzbouřence porazí. Mathon je mučen a v ulicích Kartága umírá. Stejný osud postihne i Salambo, pro kterou život ztrácí smysl a volí sebevraždu.

zpět na obsah

Literární okénko

Sládek Josef Václav – Zastesknutí

Sirá je, ach, sirá
naše domovina,
již tam ani oko
suché neusíná.

Již se ani hlava
zdráva nepozvedá,
ale ta cizina
také všeho nedá.

Snad se pokoj vrátí,
slza z oka ztratí,
ale domov, domov
nikdo nenavrátí.

zpět na obsah

Výročí

V měsíci dubnu oslavili narozeniny, Bohumila Flaumová, Jaroslava Žáková, Jiří Čuban a Marek Müller, svátek pak Jiří Čuban, Marcela Machovičová a Marek Müller. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

zpět na obsah

Kvíz pro moudré hlavy

Správné odpovědi na předchozí kvíz:

Boty, Gottwaldov, filmové ateliéry – Zlín
Křížový vinný sklep, okurky, Dyje – Znojmo
Řeka Salzach, Mozart, hudební festival vážné hudby – Salcburk
Sherlock Holmes, Temže, Big Ben – Londýn
Lázně, kapři, rybník Svět – Třeboň

Nový kvíz:

Podle indicií uvedených níže se pokuste určit, o jaké město se jedná (české nebo zahraniční). Odpovědi zapište na volné řádky.

Zikmund Winter, pivo Bakalář, dlaždičky
Fontána di Trevi, Romulus a Remus, antika
Beatles, dostihy, fotbal
Kožešiny, Podkrkonoší, rockový hudební festival
Atomium, Evropská unie, socha čůrajícího chlapečka

Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.

zpět na obsah

Co nám chutná

Bábovka s vaječným koňakem

Doba přípravy je cca 20 min.

Ingredience:
10 polévkových lžic polohrubé mouky, 10 PL pískového cukru, 10 PL oleje, 10 PL vaječného koňaku, 4 vejce, hrst sekaných ořechu, rozinky, kakao, 1/2 prášku do pečiva

Příprava:
Ve šlehači šleháme nejdříve vejce s cukrem, přidáme olej s koňakem a na konec zlehka vmícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva. Přihodíme ořechy a rozinky a v jedné třetině těsta rozmícháme kakao. Pak dáme péct.

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením

zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)