Paprsek ze tmy Květen 2022

Úvodní stranaPaprsek ze tmy > Paprsek ze tmy Květen 2022

Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Středočeský kraj přispěje na dopravu handicapovaných po Praze

Připlácet na zajišťování služby Bezba doprava, jež prostřednictvím „mikrobusů na zavolání“ převáží po Praze a nejbližším okolí handicapované, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P, bude Středočeský kraj. O čtvrtečním rozhodnutí středočeských radních informoval na svém webu krajský úřad. Se zmínkou o ročních kalkulovaných nákladech blížících se 17 milionům korun.

Bezba doprava je od letošního roku nástupcem někdejší pražské služby Handicap Transport. Dva dopravci, společnosti Vega Tour z Prahy a Lutan z Milovic (nicméně s provozovnou v pražských Satalicích), ji zajišťují prostřednictvím 35 speciálně upravených vozidel, umožňujících i převážení vozíčkářů. Jde sice o součást dopravního systému PID, má ale vlastní ceník. Využívat k jízdám po Praze ji mohou registrovaní držitelé průkazů potvrzujících zdravotní postižení jak s trvalým bydlištěm v hlavním městě, tak kdekoli ve Středočeském kraji.

To však platí pro zmiňované jízdy po hlavním městě (přičemž není podmínkou, že se by se muselo jednat třeba o přejezdy mezi zdravotnickými zařízeními nebo o jízdy v běžné pracovní době „přes den“). Středočeši, kteří bydlí v nejbližším okolí metropole, se navíc mohou nechat vozit mezi svým bydlištěm a hlavním městem. Týká se to však skutečně jen lidí žijících ve vyjmenovaném okruhu míst, odkud je to do do Prahy „kousek“. Jedná se o obce a města ležící v prvním vnějším tarifním pásmu. S tím, že konkrétně se to týká třeba Říčan, Jesenice, Černošic nebo Hostivice.

Ke čtvrtečnímu rozhodnutí, jež se týká placení, krajský úřad uvedl, že radní čerstvě schválili návrh smlouvy mezi organizátory dopravy v Praze a Středočeském kraji: Ropidem a IDSK neboli Integrovanou dopravou Středočeského kraje. Ředitel IDSK Zdeněk Šponar k tomu uvedl: „Odlehčení zátěže pro handicapované i pro jejich rodiny při dopravě do zdravotnických zařízení, úřadů, škol či za kulturou je žádoucí a přínosné.“

Hovoří o „službě 21. století, bez které se naše společnost neobejde“. O Bezba dopravu je velký zájem, a proto i Středočeský kraj bude prostřednictvím své příspěvkové organizace IDSK spolufinancovat provoz.“ V souvislosti s cestováním držitelů průkazů ZTP a ZTP-P platí od počátku dubna na území Středočeského kraje změna ceníku tarifního systému PID. Zrušeno bylo jejich bezplatné cestování v autobusech; nově se na ně v autobusech i ve vlacích vztahuje shodná sleva z běžného jízdného ve výši 75 procent. Průvodci doprovázející ZTP-P nadále jedou zdarma.

Středočeské obce a města, kam zasahuje Bezba doprava: Bašť; Běloky; Bořanovice; Brázdim; Buštěhrad; Březí; Černošice; Čestlice; Číčovice; Dobročovice; Dobrovíz; Dobřejovice; Dobříč; Dobřichovice; Dolní Břežany; Drahelčice; Dřetovice; Dřevčice; Herink; Horoměřice; Horoušany; Hostivice; Hostouň; Hovorčovice; Husinec; Choteč; Chrášťany (okres Praha-západ); Chýně; Chýnice; Jeneč; Jenštejn; Jesenice; Jíloviště; Jinočany; Jirny; Karlík; Klecany; Klíčany; Kněževes; Kosoř; Křenice; Květnice; Libeř; Líbeznice; Libochovičky; Lidice; Lichoceves; Makotřasy; Měchenice; Měšice; Mezouň; Modletice; Mratín; Nehvizdy; Nová Ves; Nučice (okres Praha-západ); Nupaky; Ohrobec; Ořech; Pavlov; Podolanka; Průhonice; Přezletice; Psáry; Ptice; Radonice; Roblín; Roztoky; Rudná; Říčany; Sedlec; Sibřina; Sluhy; Sluštice; Statenice; Stehelčeves; Strančice; Středokluky; Svémyslice; Světice; Šestajovice; Škvorec; Tachlovice; Tehov; Trnová; Třebotov; Tuchoměřice; Tuklaty; Úholičky; Úhonice; Únětice; Úvaly; Veleň; Velké Přílepy; Vestec; Větrušice; Vonoklasy; Vrané nad Vltavou; Všenory; Všestary; Zájezd; Zbuzany; Zdiby; Zeleneč; Zlatá; Zlatníky-Hodkovice; Zlonín

Zdroj: benesovskydenik.cz

Motolští lékaři využívají robota při ušních operacích

Jako první ve střední a východní Evropě, začali v březnu tohoto roku lékaři Kliniky ušní, nosní, krční 2. LF UK a FN Motol a Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol využívat při zavádění kochleárního implantátu robotický systém RobOtol. Robotické rameno RobOtol bylo uvedeno na trh na jaře roku 2019. Systém vznikl ve Francii a Česká republika se tak po Německu, Itálii a Belgii stala pátou evropskou zemí, která tento systém využívá. Hlavní indikací pro použití robotického ramene je zavádění kochleárního implantátu u dospělých i dětských pacientů trpících vážným poškození sluchu či hluchotou.

Robot pomáhá při zavedení elektrod do vnitřního ucha, eliminuje třes ruky operatéra a umožňuje výrazně zpomalit rychlost vkládání elektrodového svazku, čímž chrání jemné struktury vnitřního ucha. Robotické rameno je nicméně stále řízeno a naváděno chirurgem, který zvolením správného úhlu a rychlosti pohybu zajistí šetrný a bezpečný průběh operace. Hlavním přínosem robotického ramene je atraumatické, šetrné zavedení elektrodového svazku do vnitřního ucha, vyznačující se minimálním poškozením okolních struktur.

„Při operaci jsme využili robotické rameno k zavedení elektrody na jedné straně a na druhé straně jsme elektrodu zavedli klasickým způsobem. Cílem je šetrné zavedení elektrody pomocí robotického ramene s vyloučením faktoru možného třesu ruky chirurga,“ upřesňuje doc. MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D. přednosta Kliniky ušní, nosní, krční 2. LF UK a FN Motol. S kochleárním implantátem bude malý pacient slyšet a rozumět řeči. Předpokládáme, že se postupně naučí mluvit a dožene své slyšící vrstevníky.

Zdroj: www.trendyzdravi.cz

Úplněk nastane 16. května v 6.13 hodin.

O čem přemýšlíme

Gábinu (41) postihla mrtvice, myslela, že se »z toho vyspí«! Teď varuje ostatní

Už to bude rok, co se paní Gabriela (41) znovu narodila. Přežila totiž ataku mrtvice, jejíž příčinu lékaři neznají a kterou bohužel neodhalila včas. Rychlá pomoc přitom může pacientovi zachránit život a snížit pravděpodobnost doživotních následků.

Mrtvice se neobjevuje pouze u starších osob. Stále více jsou touto nemocí postiženi i lidé ve středním věku a mladší. Příkladem je i paní Gabriela, která popsala pocity při mrtvici.

„Ráno jsem vstala a měla jsem zvláštní pocit. Pocit přeležené ruky, ne moc, jen zlehka, jen ten pocit neodcházel. A byla jsem celá zpomalená, nejvíce se to projevilo na řeči. Mluvila jsem jako zpomalený film, jako bych si šlapala na jazyk. Šla jsem si znovu lehnout, protože jsem si myslela, že se z toho “divného pocitu” vyspím,“ vzpomíná Gabriela.

Necítila celou levou stranu. Při mrtvici dochází k ucpání mozkové cévy, nebo k jejímu prasknutí a následnému krvácení do mozku. O záchraně života tak rozhoduje každá minuta. Gábina dnes už ví, že do nemocnice se dostala pozdě a jela tam vlastně jen na naléhání své rodiny. „Překročila jsem časové okno, ve kterém lékaři umí sraženinu rozpustit. Třeba by vše bylo jinak, kdybych dorazila včas,“ přemýšlí Gabriela, která poté skončila na jednotce intenzivní péče.

„Za 36 hodin na jipce proběhl dojezd. Zatočil se se mnou celý svět, absolutně jsem nechápala, co se děje. Mozek jakoby vibroval. Dával povely, ale noha nereaguje, ruka nereaguje. Povely vychází naprázdno. Necítila jsem tvář, lopatku, záda, zadek, prostě nic z levé strany,“ vypravuje žena, která po mrtvici ochrnula v podstatě na polovinu těla. Dva dny se se svou situací smiřovala a jen plakala. Pak se dostala do péče fyzioterapeutky a začala na sobě krůček po krůčku pracovat.

Připadala jsem si jako loutka, kdyby končetiny nebyly připojeny k tělu v kloubu, neudržím je na místě a odpadnou. První měsíc jsem strávila intenzivní rehabilitací na rehabilitačním oddělení nemocnice v Prostějově. Poté následovaly tři měsíce v Rehabilitačním ústavu v Hrabyni,“ vzpomíná Gabriela, která má před sebou ještě měsíc léčby v Klimkovicích.

Znáte pravidlo FAST?

Jedná se o čtyři zkratky hlavních příznaků, s jejichž pomocí rychle odhalíte mozkovou mrtvici. Co jednotlivá písmenka znamenají?

  • FACE - ochrnutí obličeje a tekoucí sliny z úst
  • ARM - necitlivost paže a neschopnost udržet předmět
  • SPEECH - neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta
  • TIME (TEST) - v případě výše uvedených příznaků začínáte bojovat s časem; co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc
Organizace péče o nemocné po cévní mozkové příhodě

Akutní péče o nemocné s cévní mozkovou příhodou (CMP) a její organizace je v České republice na špičkové úrovni. O nemocné se stará síť akreditovaných komplexních cerebrovaskulárních a iktových center, která jsou schopna u ischemické CMP (iCMP) urychleně poskytnout rekanalizační léčbu. Akutní léčba nemocných s CMP je v ČR velmi dobře zajištěna.

Moderní zdravotní péče dokáže omezit dopady CMP. CMP je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí a pro nemocné, kteří ji přežijí, je často příčinou dlouhodobé invalidizace s vlivem na zdravotní stav, mobilitu, soběstačnost i pracovní a sociální život. Řada nemocných je postižena v produktivním věku, a z přispěvatelů do veřejného rozpočtu se tak často stávají jeho příjemci. Moderní zdravotní péče je schopná tyto dopady značně omezit. CMP postihuje v České republice asi 27 000 lidí ročně a asi 8 000 na ni každoročně umírá. O tom, že většina pacientů u nás dnes přežívá dlouhodobě, svědčí i fakt, že praktičtí lékaři dispenzarizují asi 250 000 lidí s touto příhodou v osobní anamnéze. Od roku 2010 existuje v ČR síť nyní 47 akreditovaných cerebrovaskulárních a iktových center s rovnoměrnou distribucí po republice, byť v některých regionech je jejich kapacita dosud suboptimální především z hlediska rehabilitačních oddělení.

Rehabilitace v systému péče o nemocné s CMP. Během prvních dní a týdnů ale pro mnoho nemocných po CMP a jejich rodin život s postižením teprve začíná. CMP je přitom typickým příkladem diagnózy, která vyžaduje multidisciplinární přístup se zapojením lékařů, sester, fyzioterapeutů, nutričních terapeutů, logopedů, ergoterapeutů, biomedicínských inženýrů, protetiků, psychologů a dalších. V tuto chvíli se daří definovat první indikátory kvality, které jsou již stanoveny Věstníkem MZČR. Důležitým parametrem je také spasticita, i když na první pohled vypadá kontraintuitivně měření efektivity léčby podle takto konkrétního, izolovaného parametru. Je to nicméně jedna z modalit motorických funkcí, která je příčinou dlouhodobé invalidizace vysokého procenta postižených. Je škoda, pokud v prvních týdnech dostanou vysoce specializovanou péči, ale překladem na obyčejnou LDN je v druhé době velká část jejího efektu ztracena. Přitom LDN nemusejí být špatnou možností, musí se ale jednat o certifikované LDN v páteřní síti, které jsou zapojeny do celého kontrolovaného systému. O tom, kam jsou nemocní překládáni, nyní ale nejsou k dispozici objektivní data, a reálnou situaci je tak obtížné hodnotit.

Klíčové je rovněž dostatečné financování, které je v současnosti suboptimální. Odpovídající lůžko pro nemocné po CMP je přitom pětkrát až sedmkrát dražší oproti běžným rehabilitačním lůžkům. Dostatečné financování je potom klíčové k alespoň částečnému řešení personální krize, ke které dochází především v regionech.“

Mírně postižení, spolupracující pacienti bez fatické nebo kognitivní poruchy systémem vcelku dobře procházejí, protože je snadné je umístit do návazných zdravotnických zařízení, ale více postižení nemocní často ze systému mizejí do léčeben dlouhodobě nemocných a odpovídající péče se jim nedostává. Jedná se přitom často i o poměrně mladé lidi, kteří ale nejsou schopni v prvním měsíci po příhodě dostatečného výkonu a potřebují více času.

K tomuto problému významně přispívá nedostatek personálu. Samozřejmě existují významné regionální rozdíly, někde je dokonce pravidlem, že si rehabilitační oddělení nemocné v LDN dále sledují, a když se uvolní místo, tak je přijímají, je to ale spíše výjimkou. Nastavení automatického algoritmu předávání pacienta je tak klíčové. Zatím toho hodně funguje na základě aktivity rodiny, známostí a podobných neodpovídajících mechanismů.

Do budoucna by financování šlo vyřešit indikačním seznamem s výčtem hrazených diagnóz, lépe by však bylo řídit nárok na lůžkovou péči pomocí míry soběstačnosti. Plně mobilní soběstačný pacient po pominutí akutního období hospitalizaci spíše nepotřebuje, není li k ní jiný důvod. Léčba může být ambulantní, respektive ve stacionáři. Právě stacionáře by mohly nabídnout dostatečnou intenzitu terapie bez nutnosti hospitalizace a ulehčily by regionům. Ani hospitalizovaní pacienti ale nejsou stejně nároční.“

Zdroj: tribune.cz

Jak deprese zasahuje do života? Unikátní kniha plná zpovědí známých osobností

Zkušení autoři píšou o příčinách deprese a radí, jak pomoct blízkým, kteří se s ní potýkají. Víc se usmívej, jdi se projít, pusť si film. Tyto rady možná zaberou na špatnou náladu, depresi ale nevyléčí. Skutečná depresivní porucha je totiž mysl i tělo ochromující nemoc, kterou nepřelstíte vůlí. Kde jsou kořeny této choroby, jak se dá léčit a jak nemocnému můžou pomoct jeho blízcí? O tom v nové knize Deprese není depka pojednává populární psychiatr Radkin Honzák i řada známých osobností, které se nebojí svěřit s tím, jak deprese zasáhla do jejich života.

Stigma deprese a jak se ho zbavit, Oběti deprese se totiž často za svůj stav stydí, ukrývají ho a nechají si líbit, když jim okolí tvrdí, že by stačila trocha vůle. Psychické poruchy navíc kromě výrazného postižení tělesných i psychických schopností mají také v očích mnoha lidí stále zahanbující stigma šílenství.

Přesně v tom tkví záludnost deprese: může jí trpět i člověk, který neúnavně baví národ svými vtipy. O svých zkušenostech s depresí se v knize svěřil nejen Miroslav Hanuš, ale také Arnošt Goldflam, Petr Jablonský nebo Martin Dejdar. A stranou nezůstanou ani další výrazné osobnosti české umělecké scény, které se s depresí potýkaly. Věděli jste například, že depresemi trpěl i Vlasta Burian? O jeho osudu poutavě vypráví teatrolog Vladimír Just. Ať už má ale deprese jakoukoli podobu, ať už sužuje známé osobnosti, nebo našeho souseda, vždy je dobré mít o ní přehled a vědět, jak postiženému člověku pomoci. A přesně z toho důvodu kniha Deprese není depka vznikla. Tituly z ediční řady Destigma seženete ve všech knihkupectvích nebo na www.albatrosmedia.cz.

Zdroj: magazin.aktualne.cz

Musk chce léčit obezitu pomocí mozkového implantátu.

Miliardář Elon Musk uvedl na konferenci TED, že by jeho mozkový čip Neuralink mohl být účinným nástrojem pro léčbu morbidní obezity. V pozitivní účinky těchto implantátů věří i celá řada vědců. Vidina dostupného čipu je ale zatím daleko. Výsledky testů na lidech jsou v inkriminované oblasti navíc poměrně rozporuplné

Vizionář Elon Musk věří, že by jeho mozkový čip Neuralink mohl pomoci při léčbě morbidní obezity.

Mozkový čip neurotechnologické společnosti Neuralink, kterou Musk založil v roce 2016, je zařízení, jež díky drobným drátům a elektrodám umožnuje číst a případně i stimulovat mozkovou aktivitu. Potenciál má mít údajně velký. Miliardář, který se podle nejnovějších informací stane rovněž stoprocentním vlastníkem Twitteru, už dříve jmenoval širokou škálu nejrůznějších neurologických poruch, jež bude jeho implantací do lebky možné léčit. Kromě obezity věří, že bude nápomocný například u pacientů trpících Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. Svěřil se rovněž s odvážným předpokladem, podle něhož by mohl čip mít potenciál ,vyřešit‘ autismus a vytvořit symbiózu mezi lidmi a umělou inteligencí.

Jak přesně by Neuralink měl být při léčbě obezity užitečný, podnikatel neuvedl. Obecně však tento koncept proveditelný je. Podle profesorky metabolismu a medicíny v Cambridge Sadaf Farooqiové hraje u pacientů s těžkou obezitou významnou roli hypotalamus. Tato žláza uložená v centru mozku má zásadní vliv na řízení produkce hormonů a může souviset se zvýšenou chutí k jídlu.

Čip má podle něj ale smysl jedině tehdy, nebude-li zaměřený pouze na snížení chuti. Za obezitou nestojí jen způsob, jakým se lidé stravují. Zdrojem obtíží mohou být i různé nemoci a dysfunkce. Pokud by se tedy podařilo najít spouštěč a zaměřit se na něj pomocí implantátu, mohl by se problém vyřešit přímo u zdroje.

Mozkový čip, který by dokázal účinně bojovat s obezitou, je ale ještě daleko. Tím spíš když ke zmíněnému testování na lidech Muskův Neuralink ještě povolení nedostal. Miliardář nicméně uvedl, že jakmile bude firma moci čipy implementovat, zaměří se na poranění mozku a páteře. Odhaduje přitom, že výzkum potrvá zhruba deset let.

Zdroj: euro.cz

Každý druhý diabetik má poškozené ledviny, varují lékaři.

Nebolí a zpočátku jejich špatné fungování člověka nijak neomezuje. Postupně však mohou vypovídat službu, a řešením je pak jen transplantace nebo dialýza. Řeč je o ledvinách zatížených cukrovkou 2. typu. Ta se v Česku týká zhruba milionu obyvatel. Podle lékařů má poškozené ledviny minimálně polovina z nich. Experti varují, že řada pacientů o tom, že má cukrovku, neví. Přitom k poškození různých orgánů v důsledku vysoké hladiny cukru v organismu dochází už v rané fázi onemocnění diabetem. I proto je podle lékařů důležitá včasná prevence a pravidelné prohlídky.

Prvním signálem, že ledviny jsou poškozené, může být bílkovina v moči. Tu zpravidla objeví praktický lékař při preventivní prohlídce nebo při sledování nemocných s diabetem. Sice to hned neznamená komplikace a sníženou kvalitu života, ale je to varování, že je nejvyšší čas dostat diabetes, krevní tlak a další nemoci v co největší míře pod kontrolu.

Přítomnost bílkoviny v moči znamená zvýšenou prostupnost filtru v ledvinových klubíčkách. U diabetu 2. typu pak po nějaké době v důsledku poškození tohoto filtru dochází i k nedostatečnému očišťování krve a eventuální nutnosti náhrady funkce ledvin dialýzou nebo transplantací. Poškození v důsledku diabetu může zajít tak daleko, že ledviny začnou úplně selhávat. V tom případě nemá pacient jinou možnost než absolvovat transplantaci ledvin, a pokud to není možné, tak je odkázán na dialýzu. V současné době v Česku podstupuje dialýzu zhruba 7 000 pacientů, z toho asi 35 % kvůli cukrovce. Zrádnost choroby podle něj tkví i v tom, že hrozí trvalé poškození ledvin.

Poškození ledvin ovšem není jedinou komplikací, které diabetici čelí. Dřív nebo později jsou podle odborníků ohroženi srdečním selháním. Diabetes tiše devastuje cévy, a zatímco ty velké jsme schopni do určité míry opravit, ty nejmenší, které vyživují například srdce, bohužel spravit nejde. Pacienti tak mají výrazně vyšší riziko infarktů a srdečního selhání, které bohužel vyžaduje dlouhodobou péči a často vede i k hospitalizaci. Riziko poškození srdce stoupá s délkou onemocnění, avšak pacienti se o své diagnóze často dozvídají pozdě. Podle něj tvoří přibližně třetinu všech pacientů se srdečním selháním v Česku diabetici.

Zdroj: magazininspirace.cz

Kočka pohladí vaši duši jako lék.

Můj kousek štěstí. Kdysi se bez nich neobešly čarodějnice, dnes je léčivá energie koček mnohdy silnější a účinnější, než u psů nebo koní. Pro koho je léčba kočkou nejvýznamnější? Pro uzavřené lidi nebo ty, kteří prožili trauma a nechtějí komunikovat s okolím. Ve svém zvláštním světě žijí často i senioři. A právě v takových chvílích by mohla pomoci kočka! Vytváření kočičích kaváren je velmi pozitivní novinkou, která se u nás začíná rychle rozmáhat. Jakmile se dostanete do společnosti kočky, záleží jen na vás, zda její schopnosti využijete či nikoli. Pokud s vámi sdílí toto zvíře společnou domácnost, dostává se vám působení její energie neustále.  A nezáleží na tom, zda chováte šlechtěné plemeno, či se k vám lísá pouliční míca. Naopak zvíře, které prošlo "svým peklem", může disponovat dokonce silnějšími léčivými schopnostmi. 

Všelék na bolavou duši. V čem tkví podstata felinoterapie, jak se léčba kočkou nazývá? Je to pozitivní působení v duševní oblasti, pomáhá při pocitech úzkosti, při fobiích, strachu a stresu. Kočka dokáže vytvořit velice silnou citovou vazbu, někdy to je až propojení lidské a zvířecí duše. Na rozdíl od psa je nenáročná – postará se o sebe sama, a přitom dokáže vyzařovat silnou pozitivní energii. Je tedy ideálním "terapeutem" a společníkem pro osoby s omezenou pohyblivostí, kam patří jak tělesně postižení, tak většina seniorů. 

Vyhraněná individualita. Nelze srovnávat typické povahové vlastnosti zvířat tak odlišných, jako je pes a kočka. Pes je družný extrovert, oddaně poslušný, a tím je protipólem introvertní kočky, která je vyhraněnou individualitou. Kočky si vytvářejí vlastní názor na člověka už při prvním kontaktu – pouhým pohledem do očí. Tento moment je rozhodujícím. Potom půjde o silný a rovnocenný vztah

Aktuálně před uzávěrkou

Tónová audiometrie je stále zlatým standardem vyšetření sluchu

Jaké sluchové vady nejčastěji řešíte? Řeším všechny sluchové vady nebo poruchy, ať převodní (patologie v oblasti zevního a středního ucha), senzorineurální neboli percepční (poškození vnitřního ucha či sluchového nervu) nebo smíšené a také suprakochleární. K foniatrům směřují spíše ty senzorineurální vady, ty se prakticky jinak než sluchadly nebo kochleárními implantáty řešit nedají. Lékaři ORL ke mně také posílají děti s nedoslýchavostí, protože nemohou přesně určit, jak vysoká jejich nedoslýchavost je.

Řešíte také jednostranné sluchové vady? Ano, řeším. Jednostranné nedoslýchavosti zažívají velkou konverzi názorů. Příspěvek na korekci jednostranné nedoslýchavosti sluchadlem je teď, myslím, oficiálně 2 roky. Dříve se ve spojení s finančními náklady rodiče těžko přesvědčovali, aby sluchadlo dítěti dali. I proto, že děti s jednostrannou nedoslýchavosti byly bez současného screeningu sluchu už v novorozeneckém věku průměrně zachyceny třeba až v 7 letech, i později. Slyší-li dítě dobře zdravým uchem, pak ji klasické sluchové vyšetření u pediatra neodhalí. To byl i důvod, proč byl zaveden screening novorozenců. Teď se zavádí postupně i screening pětiletých dětí, protože víme, že nám tyto nedoslýchavosti unikají. A vždy principiálně vždy stojí za to vrátit nedoslýchavému uchu co nejvíce jeho funkce.

S jakými problémy se člověk s jednostrannou nedoslýchavostí potýká? V rámci jednostranné nedoslýchavosti pacient přichází o směrové slyšení a potíže se srozumitelností řeči v hluku. Jde-li o nedoslýchavost, která je korigovatelná sluchadlem, tak bychom ji měli korigovat. Naráží to ale někdy u rodičů. Dítě, když s touto vadou vyrůstá, se na ni adaptuje. A dítě s jednostrannou hluchotou – opravdu hluchotou, nejen nedoslýchavostí – běžně nemá opožděný vývoj řeči. I proto jsou tyto děti zachycovány výrazně později. Díky té nové úhradě je mnohem více pacientů, kteří jsou s touto vadou korigováni.

Jaké potíže řešíte u dospělých klientů? Kam se může obrátit ten, komu se sluch zhoršil? Správně by měl jít k praktickému lékaři pro žádanku k ORL lékaři. A platí tu stejné zásady jako u dětí – čím dříve, tím lépe. Je tady jeden rozdíl, a to rozvinutá řeč. Většina dospělých je schopna si rozvinutou řeč udržet dlouhodobě téměř plnou i při úplné hluchotě. Proto to lidé dlouho odkládají. Podle mých zkušeností často až moc dlouho. V časopisu České ORL společnosti vyšel přehledový článek, který se dá stručně shrnout do jedné věty: Nedoslýchavost, zejména závažnější, má vliv na úbytek intelektu s postupem věku. Nemusí se to líbit, ale je to prokázané.

Zásadní problém je, že dospělý musí s korekcí souhlasit. On by měl cítit ten handicap. A řada z nich to z mnoha důvodů necítí. Žijí osaměle, svou roli hraje i ostych a neochota přiznat si to, že už je to problém. Lidé odmítají uznat, že už je to problém i pro jejich okolí. Typická je hlasitá televize či nezvedání telefonu rodinným příslušníkům. Pacienti si to nepřiznávají i pochopitelně, protože nedoslýchavost jde krůček za krůčkem. Oni se neustále adaptují na větší a větší nedoslýchavost. Naučí se s tím žít. Když už se pacienta podaří přesvědčit ke korekci, tak se sluchadlo nastavuje mnohem méně, než by bylo třeba. Může to trvat rok i dva, opět záleží na tom, jak často sluchadlo nosí. Dospělé jednodušeji vyšetříme, ale problém máme s adaptací na sluchadla. Moje práce je tady spíš motivační pohovor než nastavení sluchadla. A ta studie s úbytkem intelektu mi v tom hodně pomáhá. Jak u dětí, tak u dospělých je neustále využívána plasticita mozku, učení a mohou se učit opravdu i hodně staří pacienti. I ti jsou schopni dosahovat dobrých výsledků, když se snaží jak terapeut, tak pacient.

Zdroj: idetskysluch.com

Zajímavosti

Zajímavosti o potravinách

Více než 40% mandlové produkce z celého světa jde na výrobu čokolády.

Pranostika

Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají.

Rady našich babiček

Blány z mozečku se lépe odstraňují, když mozeček nejdříve mlékem polijeme.

Nabídka pro čtenáře

Šolochov Michail – Tichý Don

Tato nádherná historická sága se odehrává v Rusku v době před Říjnové revolucí, v jejím průběhu i po ní, v době občanské války. Hlavním hrdinou je Grigorij Melechov, majitel statku blízko řeky Donu. Po bolševické revoluci bojuje v Rudé armádě, ale dezertuje a přechází k tzv. Bílým. Později utíká i od nich a vrací se domů za ženou a dvěma dětmi. Nechce se míchat do politiky, chce hlavně klidně žít. V sousedství jeho statku žije krásná Aksinja se svým mužem. Grigorij se do ní zamiluje a utečou spolu. Získají azyl v domě šlechtice a Grigorij odchází bojovat k Bílým. Jednou se dozví, že po nocích se jeho Aksijna schází se šlechticem, v domě je skutečně nachytá. Vyzve šlechtice na projížďku na koni a sešlehá ho bičem. Pak se vrátí a zbije i Aksinju.

Když se o románku dozví jeho žena, neúspěšně se pokusí o sebevraždu a zůstane ochrnutá. Aksinja se šlechticem otěhotní a když se dítě narodí, nechá ho ve vesnici a odjede s Grigorijem znovu pryč. Cestou však někdo Aksinju zastřelí. Grigorij ztrácí smysl života a po dlouhých útrapách se znovu vrátí k Bílým. Bojuje s nimi, ale po čase znovu zatouží vrátit se domů. Vyčká na amnestii, protože je stále vojenským zběhem. Vrací se domů a do řeky Don naháže všechno, co mu připomíná válku. Před statkem vidí svého syna, kterého tam zanechali s Aksinjou. Popadne ho do náruče s nadějí, že spolu konečně začnou poklidný život. Děj je však mnohem pestřejší, popisuje tragédii a devastaci země, starodávných kozáků i obyčejných lidských vztahů za dob revolučních změn v Rusku. Revoluce i občanská válka znamenala pro hlavního hrdinu i pro většinu ostatních Rusů nesmírnou tragédii.

Všichni, muži, ženy, děti, vojáci i civilisté mnoho let bojovali ve válce, kterou nezpůsobili a které ani nerozuměli. Přátelé a nepřátelé se střídali, nikdo nemohl věřit nikomu. K tomu nesmírná bída, hlad, nemoci. A i v tomto nehostinném prostředí se rodila, kvetla i odkvétala láska. V letech 1957-1959 natočil známý ruský režisér Sergej Gerasimov stejnojmenný třídílný film. Dlouho jej nesměl natočit, protože Stalin neměl Gerasimova rád. Po Stalinově smrti tento opus konečně vznikl a na kvalitě si s knihou nezadá.

Literární okénko

Fráňa Šrámek - Rukování

Už nám nastal den, a již se to dělá,
dělají z nás v magacíně převojanská těla.

Převojanská těla, jak bys břízy sekal,
jako by jsi lesní černé kosy v klece pozamýkal.

Ej, my nejsme břízy, rubají nás přeci,
a to, co z nás vyrubají, to jsou divné věci.

Hlavu měl jsi a již nemáš,
schoval sis ji v magacíně,
jestli se s ní shledáš.

Sbohem, hlavo, pěkně se tu chovej,
vzal bych si tě s sebou do tornistry,
ale ztratil bych tě, ouvej!

Výročí

V měsíci květnu oslavili narozeniny Jaroslava Dvořáková, Martina Hanusová, Stanislava Kníchalová, Liliana Slánská, Jana Šajnerová, Ludmila Tremlová, svátek pak Jana Jungmannová, Jana Kroulová, Jana Kellnerová, Jana Rzepecká, Jana Skálová a Jana Šajnerová. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

Co nám chutná

Polévka z konzervy ryb v tomatě

Suroviny: 3 větší brambory, 2 mrkve, 1 kořenová petržel, kousek celeru, 1 středně velká cibule, kmín, sůl, 2 bobkové listy, mleté nové koření a pepř, 2 až 3 lžíce polohrubé mouky na sucho pražené, 1 krabička ryb v tomatě, dle chuti kečup, trocha chilli koření

Postup: Brambory pokrájíme na kostičky, zalijeme vroucí vodou, přidáme sůl a kmín. Po deseti minutách přidáme nakrájenou cibuli a zeleninu, koření - přibližně za 30 minut zahustíme jíškou „na sucho praženou", povaříme a nakonec přidáme ryby z konzervy na kousky nakrájené. Podle chuti přidáme kečup a můžeme přidat (s citem) chilli koření.

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením

(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)