Paprsek ze tmy Červen 2023

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy Červen 2023

Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Stoupá počet pacientů, kteří potřebují sociální intervenci

V posledních letech narůstá počet pacientů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kteří potřebují pomoc při zajištění péče po jejich propuštění z nemocnice. Současně také stoupá počet komplikovaných případů, kdy je zajištění sociální péče náročné.

Pomoc pacientům poskytuje Oddělení sociální péče (OSP) FN HK a jeho úkolem je pomáhat pacientům nemocnice a jejich blízkým řešit negativní sociální důsledky, které s sebou nemoc přináší a které nejsou schopni zvládnout sami nebo za pomoci svých blízkých. Oddělení na řešení spolupracuje s dalšími institucemi a organizacemi, ať jsou to terénní sociální i zdravotní služby či pobytové služby.

Zatímco například v r. 2008 jsme zajišťovali sociální péči pro cca 2500 pacientů, v r. 2019 to bylo už přes 4500. Celkové počty mírně klesly v době pandemie COVID-19, ale stále se jednalo v obou letech o přibližně 3600 pacientů, u kterých bylo nutné různou sociální péči zajistit. Nyní počet zajišťovaných pacientů opět narůstá.

Na oddělení pracuje celkem 13 zaměstnankyň, z toho některé na zkrácené úvazky.

Pomoc poskytují širokému spektru pacientů, od nejmenších až po seniory, spolupracují s úřady, jednotlivými provozovateli zdravotních a sociálních služeb a s celou řadou institucí státních, neziskových i soukromých, které působí v této oblasti. Sociální intervence se dostává chronicky nemocným pacientům, onkologicky nemocným i lidem s psychiatrickou diagnózou. Velkou skupinou jsou senioři.

Rodiny bývají občas zaskočeny, že jejich blízký – senior již, po úrazu či nemoci, není tak soběstačný jako býval dříve. Neumí se v této situaci zorientovat a od toho jsme tu my, abychom pomohli a poradili, jak hledat přijatelné řešení. Pracovnice OSP se občas setkávají také s nereálnými požadavky ze strany jak pacientů, tak rodinných příslušníků, které není možné zajistit. Další skupinou pacientů, kterým oddělení pomáhá, jsou závislí na návykových látkách, lidé žijící na ulici, kteří se nemají po hospitalizaci kam vrátit, často jsou bez prostředků a s nárokem pouze na existenční minimum.

Zdravotně sociální a sociální pracovnice pomáhají pacientům například s žádostmi o příspěvky, s žádostmi o zajištění místa v LDN, hospici, domlouvají dle ordinace lékaře docházku agentur domácí ošetřovatelské péče do domácnosti pacienta, poskytují kontakty na pečovatelské a další sociální služby. Složité bývá někdy i zajištění kompenzačních pomůcek pro pacienty, kteří z nemocnice míří do domácí péče. Někdy v regionu není možné požadovanou pomůcku zajistit a je třeba získat pomůcku z jiného kraje.

Úplněk nastane 4. 6. 2023 v 5.41 hod.

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Denní záležitosti při pohybu osob se zrakovým hendikepem

Následující text přinese pár příkladů postupů, možností řešení, ale i trablí, s kterými se potýkáme v běžném životě bez zrakové kontroly. Bude se jednat o příklady z oblasti převážně prostorové orientace a samostatného pohybu a některé aspekty z oblasti života s vodicím psem. 

Rozhlížíme se ušima (pozn. redakce – pro hluchoslepé toto pravidlo platí jen omezeně, případně vůbec).

Častým dotazem od intaktní veřejnosti bývá to, jakým způsobem člověk, který nevidí, přejde rušnou křižovatku. Ideální situací je, když funguje akustická odezva na semaforu, a tak se můžeme řídit klepáními, která vydávají klepadla na semaforech. Pokud tyto nejsou v provozu, tak je možnost oslovit kolemjdoucí, kteří pomohou či řeknou, zda je možné přejít.

Někdy jsou semafory zdánlivě tiché, to znamená, že pokud k nim přijde nevidomý a vlastní vysílačku pro nevidomé, může si akustickou signalizaci spustit sám. Cyklus semaforu pak proběhne např. 3 x, kdy se posléze vypne a opět utichne. V Plzni se tato možnost objevuje stále častěji, neboť si obyvatelé sídlišť začali stěžovat, že je zvuk klapajících semaforů ruší. Samotní zrakově postižení pak mají informaci, kde takové semafory jsou a kde je tedy třeba využít vysílač VPN. Tyto informace také mohou obdržet v krajských střediscích Tyfloservisu, o.p.s.

Jsou však situace, kdy není nikdo k dispozici a semafor není ozvučen. Pak na rozhlédnutí slouží nevidomé osobě uši, tj. posloucháme, zda se neblíží vozidlo, zda je silnice klidná a dostatečně tichá, abychom mohli přejít. V současné době nám toto stěžuje narůstající počet elektromobilů, kdy tato auta nejsou dostatečně slyšitelná pro někoho, kdo nevidí.

Vodicí pes a semafor

Na tomto místě chci zmínit častý mýtus, který koluje mezi intaktními jedinci a to, že vodicí pes bezpečně převede přes rušnou křižovatku. Určitě převede, ale zodpovědnost je vždy na psovodovi, který vydává povely k přecházení. Pes určitě nedokáže určit, že je vozovka prázdná a ani to, jaká barva svítí na semaforu.

V souvislosti s chůzí se psem zmiňme také rolničku, kterou zpravidla tito psi nosí. Mají ji z důvodu slyšitelnosti svým pánem, tj. aby ten, který na psa nevidí, slyšel jeho pohyb. Když nemáte zrakovou kontrolu nad zvířetem, tak určitě chcete znát jeho polohu, když se venčí a je na volno, proto vodicí psi často velmi hlasitě cinkají, aby je jejich páníčkové slyšeli a mohli identifikovat jejich polohu. S rolničkou však v terénu můžete potkat nejen psa a jeho pána, ale i nevidomé rodiče a jejich dítě. Zde funguje stejný princip, nevidomá matka chce mít přehled o tom, kde se její dítě nachází, pokud se zrovna nedrží za ruce.

Trable na trase

Člověk, který se pohybuje bez zrakové kontroly, při své orientaci využívá vodící linie, orientační body či znaky. Takovým orientačním bodem mohou být např. kovová vrata, která poskytují dobrou zpětnou vazbu, když se do nich klepne bílou holí, zvuk je dobře slyšitelný, a my tak víme, že jsme na správném úseku naší naučené trasy. Opakovaně místem procházíme a vždy hledáme ušima ten zvuk, který nám nabídne hůl, když se vrat dotkne.

Problém nastává, když jednoho dne zvuk prostě nezazní. Taková událost zrakově postiženého znejistí, vystresuje a rozhodí. Jelikož si náhle není jistý, zda neudělal na své trase někde chybu, zda jde správným směrem, zda se neztratil… Jsou to nepředvídatelné situace, které nejdou žádnými opatřeními ovlivnit. Vrata kovová prostě majitel vyměnil za dřevěná.

Zdánlivé maličkosti mohou hrát důležitou roli při pohybu nevidomého. Může to být např. i vyvýšený obrubník, který slouží jako vodicí linie, na jejímž konci začíná prašná cesta, po které se dostanete k dalšímu orientačnímu bodu, kterého se držíte a bezpečně tak postupujete na trase. Avšak jednoho dne zmizí nejen obrubník, ale i kus prašné cesty - přebudují ji na asfaltovou.

Náhle zmizí dva body, které byly dobře rozeznatelné pomocí hole. V tu chvíli člověk, který nevidí, neví, zda se neodchýlil z trasy či zda není úplně někde jinde. Náhle je třeba rozhodnout, zda pokračovat dále směrem, který je nejistý, jelikož prvky na trase nejsou totožné, zda počkat, jestli půjde někdo kolem, kdo pomůže, či zda se vrátit zpět tam, kde jsme si trasou jistí…

Uvedla jsem pouze pár příkladů ze života mého nebo mých přátel. S těmito či podobnými situacemi se potýkáme takřka denně. Někdy je vyřešíme velmi snadno, někdy s větším úsilím fyzickým či psychickým. Ovšem někdy se také setkáme s neúspěchem či nezdarem, s tímto je třeba počítat a nevzdávat se. Pokud se řešení či nevyřešení obešlo bez zranění, pak bylo úspěšné.

Zdroj: blindicka.com

Tiché rozhovory: Jak žijí lidé s vadou sluchu?

V publikaci Tiché rozhovory nahlédnete do světa lidí se sluchovým postižením autorů Lucie Křesťanové a kol. Obsahuje rozhovory s 20 neslyšícími a nedoslýchavými lidmi, kteří se výrazným způsobem prosadili v profesním životě v majoritní společnosti i ve společnosti lidí se sluchovým postižením (divadlo, poezie, sport, vědecká práce, lingvistika znakového jazyka, práce v organizacích neslyšících a pro neslyšící, prosazování práv a zájmů neslyšících a další).

Kniha seznamuje čtenáře formou rozhovorů s tím, jak vypadá život lidí s různým typem sluchového postižení, jaké mají životní zkušenosti, jaká byla jejich životní dráha a např. i s tím, s jakými potížemi se v životě potkali a jak je překonali. Tato

publikace je výsledkem práce 13 zaměstnanců (neslyšících a nedoslýchavých redaktorů), kteří ve Federaci rodičů a přátel sluchově postižených pracovali v rámci projektu Regionální redakční centra pro neslyšící.

Nejstaršími zpovídanými osobnostmi, jejichž životní příběh si mohou čtenáři přečíst, jsou Otto Panský (předseda jihlavských organizací neslyšících), Jaroslav Dědič (reprezentant neslyšících ve sportovní střelbě) a Jaroslav Macháček (sklářský mistr, tlumočník znakového jazyka a dlouholetý pracovník Svazu invalidů). Nejmladší generace je zastoupena Martinem Kuldou (spoluzakladatel a předseda organizace 3Dimenze a mnoha dalšími).

Na konci této publikace je uvedeno 13 medailonků autorů knihy, samotných redaktorů. I to je čtení, kde najdete nejen informace, kdo je kdo, ale třeba i to, proč se vlastně redaktoři přihlásili do projektu redakčních center a o čem nejraději píšou.

Příběhy jednotlivých lidí se od sebe liší nejen tím, že se každý ve svém životě věnoval něčemu jinému, ale také tím, odkud pochází, i tím, v jaké rodině vyrůstal. V publikaci je možné najít rozhovory s lidmi, kteří pocházejí z neslyšících rodin a byli vychováváni ve znakovém jazyce, ale samozřejmě i s jedinci ze slyšících rodin, které rodiče vychovávali výhradně orálně nebo i s využitím znakového jazyka.

Velmi hezky se v publikaci ukazuje také to, co je jiné: jak se žije lidem se sluchovým postižením ve slyšící společnosti. V rozhovorech najdeme zmínky, s jakými zkušenostmi se neslyšící a nedoslýchaví lidé setkávají v každodenním životě, když jdou na úřad, k lékaři nebo jen do obyčejného obchodu atd.

Zajímavé jsou také pasáže z rozhovorů, v nichž neslyšící lidé vzpomínají na svoje školní léta, na to, jakým vzděláváním prošli a s jakým přístupem učitelů se setkali. Publikace se tak stává také dobovým dokumentem, zachycuje historii nejen vzdělávání, ale i toho, jak neslyšící a nedoslýchaví lidé žili v dobách minulých.

Zdroj: invarena.cz

Okohybné svaly: lze je přetížit, mohou zakrnět a měly by se procvičovat

Jak už název napovídá, okohybné svaly zajišťují pohyb oka. Díky nim se můžeme dívat do stran, dolů nebo vzhůru, aniž bychom otáčeli hlavu. Stejně jako ostatní svaly v těle mohou být namožené nebo nemusí fungovat správně. Po narození okohybné svaly potřebují určitý čas na svůj vývoj a posílení. Během prvních několika týdnů po narození se okohybné svaly postupně posilují a tím se zlepšuje koordinace zraku.

Právě z tohoto důvodu je vhodné stimulovat jejich funkci procvičováním hybnosti například zavěšováním hraček nad dětskou postýlku. První týdny života může být hybnost skutečně značně omezena a obtížněji vyšetřitelná. Až do zhruba 6 měsíců věku může dítě šilhat. Teprve potom dochází k ustálení binokulární spolupráce obou očí a šilhání by se již nemělo vyskytovat. Pokud šilhání trvá, může se jednat o signál, že okohybné svaly nepracují správně.

Oční svaly jsou pro správnou funkci zraku podstatné. Jejich hlavním úkolem je umožnit pohyb očí a správnou koordinaci zraku. Stejně jako ostatní svaly v těle jim prospívá procvičování, je ale třeba dávat pozor, aby nebyly zatěžovány nadměrně. Vhodná jsou jakákoliv cvičení zlepšující hybnost očí a uvolňující nadměrné napětí v očních svalech. Pro běžnou populaci je vhodná oční jóga, u specifických poruch hybnosti musí být cvičení vedeno přímo očním lékařem nebo ortoptistou.

Tato cvičení však nejsou náhradou za adekvátní odpočinek po práci. I když se oči hýbou i během spánku, pro správnou funkci a regeneraci očních svalů je kvalitní a dostatečně dlouhý spánek velmi důležitý. I oční sval je možné přetížit. Namožení se může projevovat bolestí očí, únavou očí až rozmazaným viděním, pocitem suchého oka, zvýšenou citlivostí na světlo, bolestmi hlavy až rozvojem akomodačního spasmu,kdy oko není schopno správně zaostřovat, a tím se zhoršuje vidění do dálky.

V průběhu života mohou okohybné svaly přestat pracovat správně nebo zcela fungovat. Nejčastějšími důvody jsou úrazy nebo následky mozkových příhod. Oční svaly jsou celý život natolik často používané, že samy od sebe neochabují.

Poškozeny ale mohou být vlivem úrazu, záleží na míře poškození, v některých případech je možné sval opět rozhýbat. K zakrnění nebo špatné funkci okohybných svalů často dochází po prodělání cévní mozkové příhody. I v takových případech záleží na míře poškození svalu. Dalším důvodem nesprávné funkce okohybného svalu může být oslepnutí jednoho oka, kdy pak dochází k šilhání z důvodu nepoužívání svalu, i to lze někdy částečně zmírnit cvičením.

Cviky pro oční jógu:

  1. 10x zamrkat
  2. 10x se podívat nahoru a dolů
  3. 10x se podívat doprava a doleva
  4. 10x se podívat do úhlopříčky zprava nahoře vlevo dolů
  5. 10x se podívat do opačné úhlopříčky – tedy zleva nahoře doprava dolů
  6. 10x zakroužit očima doprava
  7. 10x zakroužit očima doleva
  8. 10x zamrkat 
zpět na obsah

Klubové aktivity

Noční běh pro Světlušku v Českých Budějovicích

Ve čtvrtek 11. května jsem se společně se svým nevidomým kamarádem Jirkou a naší průvodkyní zúčastnil Nočního běhu pro Světlušku, který se letos poprvé konal v Českých Budějovicích. Měli jsme velkou radost z toho, že se akce konala i v Českých Budějovicích, neboť Světluška dlouhodobě podporuje i KPČH a tak jsme rádi, že jsme mohli svojí účasti Noční běh pro Světlušku podpořit. Akci hodnotím jako velmi vydařenou. Na závod se bylo možné přihlásit prostřednictvím webového formuláře, který byl velmi dobře přístupný pro osoby se zrakovým postižením.

Velmi jsme uvítali možnost zajištění traséra na běh, a této možnosti jsme s radostí využili. Traséři se své role ujali znamenitě, byť ne všichni měli zkušenost s doprovázením zrakově postiženého běžce. V Českých Budějovicích se běhu zúčastnilo okolo 500 lidí.

Věřím, že se budeme moci Nočního běhu pro světlušku zúčastnit i příští rok a že se počet účastníků běhu bude zvyšovat. Běh byl obohacen i o kulturní vystoupení zpěváka Pavla Calty. K dispozici bylo i drobné a dobré občerstvení, které bylo zajištěno ve spolupráci se supermarketem Kaufland. Po celou dobu běhu panovala na místě konání přátelská atmosféra.

Marek Müller – tajemník KPČH

Mosty 2022

16. května jsem se společně s mou kamarádkou a asistentkou Otou Pačesovou zúčastnil 20. ročníku předávání cen Mosty 2022. Ceny uděluje Národní rada osob se zdravotním postižením osobám a organizacím, které se významným způsobem zasloužili o zlepšení života osob se zdravotním postižením. Ceny byly uděleny ve čtyřech kategoriích.

Za veřejnou správu cenu obdržela Zpráva železniční dopravní cesty, za nestátní subjekt si cenu odnesl Dopravní podnik hlavního města Prahy, za celoživotní přínos osobám se zdravotním postižením byl oceněn místopředseda NRZP ČR Mgr. Jiří Morávek a zvláštní cenu obdržel Mgr. Radek Pavlíček, který již mnoho let pracuje na tom, aby webové stránky institucí a dalších organizací byly přístupné i osobám se zrakovým postižením.

Předávání cen se tentokrát konalo v sále Slovanského domu v Praze. Moderace se i v letošním roce ujal Aleš Cibulka, o hudební vystoupení se postarali zpěvačka Petra Janů a Cimbálová muzika Falešnica. Po celou dobu předávání cen vládla přátelská atmosféra, nechybělo ani dobré pohoštění, které bylo po celou dobu účastníkům galavečera k dispozici.

Na předávání cen Mosty 2022 přijali pozvání zástupci vlády a parlamentu ČR a někteří představitelé krajských samospráv. Jsem rád, že jsem měl možnost se tohoto slavnostního večera zúčastnit. Otě Pačesové děkuji za doprovod a především za milou společnost.

Marek Müller – tajemník KPČH

Akce Klubu v Příbrami

Dne 9. května jsme byli pozvání do knihovny Jana Drdy v Příbrami, abychom zde, se žáky deváté třídy Základní školy, uspořádali workshop na téma hluchoslepota. Trochu jsem z toho měla strach. Devátá třída, bude to žáky v tomto věku bavit? Ale byla jsem mile překvapena.

Zájem byl, chlapci i děvčata se zapojili, a s chutí si všechno vyslechli i vyzkoušeli. Pomáhala mi tam naše dobrovolnice Mirka Machková, které touto cestou děkuji. Žáci si vyzkoušeli LORM abecedu, seznámili se s Braillovým písmem a velký zájem byl i o chůzi s červenobílou holí. U toho byla celkem legrace, když chlapci měnili svým spolužákům překážky, a tím je mátli.

Bylo to milé a užitečné dopoledne. Puberťáci se předvedli překvapivě, a pokud někdo hartusí na naši mládež, tak by se asi divil. Slušní, rozumní a měli zájem. Překvapilo mě, že více zájmu projevili kluci. Dokonce se rychle naučili v LORMU napsat svoje jméno a poprosili o tištěný návod, který si vzali domů. Další workshop náš čeká v Praze ve Stodůlkách, tak se těšíme, že se opět setkáme s mládeží.

A za odměnu jsme s Mirkou odpoledne navštívily Svatou Horu, kde jsme narazily i na haptický model areálu Svatá Hora. Počasí se také vydařilo, byl konečně krásný slunečný den. Pokud budete mít cestu do Příbrami, tak si tam zajděte.

Ota Pačesová

Akce Klubu - Bílá Hora

Dne 9. května 2023 se uskutečnila naše akce na poutním místě Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře - dnes klášter Benediktinek. Původně to byl klášter Servitů, služebníků Panny Marie. Založen byl při strategické cestě vedoucí do Prahy, na tomto místě stávala od roku 1622 kaplička na paměť bitvy na Bílé hoře. 8. listopadu 1620 byl položen základní kámen budoucího kláštera Servitů, 28. dubna 1628 se zde zúčastnil císař Ferdinand II. s rodinou.

Stavba se komplikovala mezi lety 1634 až 1638, kdy se zde usadila vojska, a byl to problém. Serviti se nakonec usadili na Starém městě a rozestavěný klášter 1673 prodali Maxmiliánu Valentýnu, hraběti z Martinic.

Dále pak byl klášter roku 1697 prodán Karlu Jáchymu, hraběti Bradovi. Stavba pokračovala pomalu, až po roce 1704 pokročila, zásluhou zedníka Michaela Hagena. A 8. srpna 1617 byla benediktována. Roku 1706 byl klášter vysvěcen, už jako kostel zasvěcený Panně Marii Vítězné. Vznikly krásné ambity s kaplemi. Oltář zdobí obraz Panny Marie Bělohorské. Boční kaple severní a jižní mají krásně vymalované kopule.

Roku 1716 zde byla vykopána 40 m hluboká studna. Klášter byl zrušen císařem Josefem II. a byl zde pak hostinec. Roku 1811 koupil poutní komplexy páter, kanovník Kapitoly Všech Svatých. Nákladné opravy obnovily opět poutní místo, to pak přešlo roku 1827 do vlastnictví Břevnovským Benediktinům.

Od roku 2007 je kostel i klášter vlastnictvím Benediktinek. Benediktinky nám klášter ukázala v celé jeho kráse, proběhl pěkný a zajímavý výklad. Na závěr jsme obdivovali model kláštera, umožňující lepší představivost. Co je jenom škoda že se nás sešlo málo. Na závěr jsme pak své zážitky vstřebávali u dobrého jídla poblíž Břevnovském klášteře, jelikož místní hospůdka byla zavřená.

Anna Eliášová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Příspěvky, přídavky a dávky: jak se v nich vyznat a na co mám nárok

Doléhají na vás příliš vysoké ceny potravin, energií a nájemného? Nedokážete měsíc co měsíc vyjít s penězi? Ocitli jste se v hmotné nouzi a potřebujete zjistit, zda pro vás existuje pomoc? V následujícím rozcestníku vám přehledně představíme, na jakou státní podporu - příspěvky, přídavky či dávky - máte ve své životní situaci nárok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje celou řadu příspěvků, které mohou lidé v nouzi čerpat.

Pokud příspěvky rozdělíme podle kategorie „životní události“, tedy podle toho, v jaké životní situaci se právě nacházíte, snadno určíme, na jakou pomoc máte nárok. Do výčtu zahrnujeme také mimořádné nesystémové příspěvky.

Dávky podle „životní události”:

  1. těhotenství, mateřství, dítě
  2. zdravotní postižení a jiné znevýhodnění
  3. ztráta zaměstnání, nezaměstnanost
  4. odchod do důchodu
  5. úmrtí
  6. mimořádné či aktuální dávky

Pokud jste v tíživé životní situaci, neváhejte a obraťte se s dotazem na naši HELP linku +420 770 600 800, případně kontaktujte pracovníky na našich pobočkách. Rádi vám poradíme a pomůžeme. Podrobnosti k výše uvedeným situacím a dávkám naleznete na odkaze.

Zdroj: clovekvtisni.cz

Psí asistenti. Nevidomým lidem jich v Česku pomáhá asi 500

Vodicí psi jsou velcí pomocníci pro lidi s hendikepem. Nejen, že jim usnadňují život, ale jsou jim i výtečnými společníky, jak uvedl server iRozhlas. Vodicí pes je pro člověka se zrakovým postižením jedním z důležitých kroků k samostatnosti a nezávislosti. Posláním a hlavní úlohou vodicího psa je provázet svého zrakově postiženého pána bezpečně všemi nástrahami jejich soužití a pomáhat mu v orientaci.

Příkladem může být vodicí pes Natan, který pomáhá nevidomé Petře Šulcové z Českých Budějovic. Na povel ji zavede například na autobusovou zastávku. Zároveň je jí dobrým společníkem a kamarádem. Nevidomým lidem v České republice v současnosti slouží zhruba 500 vodicích psů. Výcvik jednoho stojí více než 300 tisíc korun, trvá přibližně osm měsíců a je zakončen zkouškou, při které pes musí zvládnout 34 povelů.

Zdroj: pozitivni-zpravy.cz

Jak důležitá je znalost kontextu pro osoby s postižením sluchu

Při konverzaci s člověkem, který odezírá, nebo používá strojové rozpoznání mluvy, s převodem do textové podoby, je velmi důležitý kontext. A ten je třeba i to, že od číšníka neočekáváme sdělení jaké je počasí, ale dotaz, co si dáme.

Úspěšnost správného odezření se velmi zvyšuje, pokud ten, kdo odezírá, tuší, o čem je (nebo bude) řeč. A zrovna tak u strojového rozpoznání mluvy, zase stroj (lidově automat) „hádá“ z okolních slov. Je tedy dobré, mluvit v celých větách, protože odezírající i automat, mají ta „okolní slova“, což je další (a pro automat jediný) kontext.

Hypotetická konstrukce

Osoba s postižením sluchu, která komunikuje česky a odezírá, přijde do restaurace „U úlů“, usadí se a přichází obsluha, která něco řekne. Pokud obsluha vysloví pouze název restaurace (U úlů), tak nikdo neodezře téměř nic, protože při vyslovení, se našpulí pusa na „U“ a vše další ve vysloví bez jejího pohybu.

Samostatně Je to nemožné odezřít. Odezírání není „čtení“. Kdyby bylo, stačilo by se naučit odezřít 26 (respektive 42 i s diakritikou) písmen naší abecedy a číst si jako ve škole, viz článek „Odezírání není čtení ze rtů“. Zkuste si to sami před zrcadlem, s příkladovou větou: „Kluk kul u úlu kůl“. Písmena a ani slova, nejsou vůbec „vidět“. Pouze ta pusa s „u“.

Když ale obsluha řekne: „Dobrý den, vítám vás v restauraci U úlů, Co si dáte?“

Bude to pravděpodobně k odezření celé.

Automat zase, po vyslovení celého sdělení, často opraví chyby. Proto není dobré, po prvním vysloveném slově, které se navíc napsalo chybně, toto slovo neustále opakovat (k čemuž mají mluvčí velmi často tendenci) ve snaze o opravení.

A když to automat neopraví, z kontextu si rovněž velmi často domyslí smysl sdělení i ten, kdo automat používá, protože neslyší a komunikuje česky, Posuďte sami. Kdybych nevěděl kontext, nedomyslím se vůbec nic, protože mi automat při rozhovoru napsal: „Co na co musím dát pozor? – Ne, čůráš nahý po koberci. – Potom máš děravý paty.“

Ten kontext byl, že jsme se bavili o tom, jestli ženušku o víkendu budím dupáním, takže jsem se domyslel, že správně bylo: „Ne, couráš nohy po koberci. Potom máš děravý paty“ a děravou patou, měla na mysli ponožku. Inu, automat. S ním je někdy i sranda.

Zdroj: kochlear.cz

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti z planety Země

Každý rok rozechvěje Zemi více než 50 000 zemětřesení.

Pranostika

Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.

Rady našich babiček

Šupiny z ryb se lépe odstraní, když rybu potřeme důkladně octem.

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Scott Walter – Ivanhoe

Konec 12. století, Anglie. Král Richard Lví srdce se vrací z křížové výpravy a zajetí do vlasti, kde se zmocnil vlády jeho intrikánský bratr Jan. Normanská šlechta terorizuje lid a pošlapává práva staré saské šlechty. Z Anglosasů vznikl skutečný anglický národ, Normané byli dobyvatelé a vetřelci.

Rytíř Wilfred z Ivanhoe je vyděděným synem saského zemana. Miluje otcovu schovanku Rowenu, saskou princeznu. Ta se ale má provdat za potomka krále Athelstana a zajistit tak saské dynastii opět anglický trůn. Wilfred se zúčastní rytířských klání ve městě Ashby, kde spolu bojují normanští a saští šlechtici. Díky pomoci neznámého Černého rytíře souboj vyhraje, je ale zraněn.

Ujímá se ho židovka Rebeka, která ho ošetřuje v domě svého otce. Připojují se k průvodu Wilfredova otce Cedrika, který nabídl židovské rodině ochranu. Vracejí se domů, ale v lese jsou přepadeni a zajati normanskými pány. Jsou uvězněni na jejich hradě a jejich osud zdá se být zpečetěn. Na hrad však zaútočí zbojníci vedení Černým rytířem a zajatce osvobodí.

Rowenin budoucí manžel Athelstan je zabit. Cedrik slibuje Černému rytíři odměnu za záchranu a zve ho na Athelstanův pohřeb. Na světlo vychází tajemství, že Černým rytířem je sám král Richard I., který se tajně vrátil do země, když ho vykoupili ze zajetí. Jako odměnu si vyžádá smíření Cedrika se svým synem Wilfredem a sňatek Wilfreda s Rowenou.

Cedrik se sňatkem nesouhlasí z úcty k mrtvému Athelstanovi. Athelstan však zázračně ožívá a se sňatkem Roweny s Wilfredem souhlasí. Židovka Rebeka, která byla při záchraně z normanského hradu unesena templářským rytířem, jeho lásku neopětuje a je obviněna z čarodějnictví.

Její otec Izák se vrací na hrad k Cedrikovi a sděluje, že má být upálena, pokud její nevinu někdo nedokáže bojem. Pro boj s templářem se rozhodne sám Wilfred, zvítězí a Rebeku osvobodí. Wilfred se smiřuje s otcem a žení se s Rowenou. Izák s Rebekou odcházejí hledat si lepší místo pro život.

zpět na obsah

Literární okénko

František Hrubín - Chvění listu

Jsi útlejší než hlas, snášíš se jako list,
kéž jen z tvých rukou včas naučil by se číst,
jsou hebké jako vlas – z jakých to spadly hnízd?
Na zem, jež ztrácí nás, snášejí se jak list.

Jsou sama líbeznost, svlékají ze mne šat,
jenž v nocích se mnou srost – v špíně byl utkán snad
a chatrný je dost – na jaký střihne šat
mi tvoje líbeznost a z čeho bude tkát?

Jsi útlejší než hlas, ach, ještě víc jej ztlum
a jeho otisk zas tma sejme našim rtům
v tu noc, jež vyšla z nás a velí požárům –
Nad křehkostí tvých řas postavil jsem si dům.

zpět na obsah

Výročí

V měsíci červnu oslavili narozeniny Anna Eliášová, Helena Škramlíková, Marie Tesková, Marie Kellnerová, Miroslava Machková, svátek pak Jan Beneš a Ladislav Berky. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

zpět na obsah

Co nám chutná

Játrový guláš s paprikami

Suroviny: 50 g slaniny, 1 větší cibule, 400 g jater, lžička sladké mleté papriky, lžička hladké mouky, 4 papriky, 1/8 l kysané smetany, sůl, pažitka

Postup: Na drobně pokrájenou rozškvařenou slaninu dáme zpěnit nakrájenou cibuli. Vložíme na kostky nakrájená játra, necháme osmahnout, přidáme trochu sladké mleté papriky a mouku, necháme osmahnout, potom podlijeme, rozmícháme a dusíme. Za chvíli přidáme sloupnuté a na nudličky nakrájené papriky.

Nakonec zalijeme kysanou smetanou, osolíme a posypeme pažitkou. Podáváme s brambory. (Papriky sloupneme tak, že oprané a semen zbavené papriky dáme na plát plotny nebo do trouby na plech mírně opéci po obou stranách. Potom velice snadno stáhneme slupku.)

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením

zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)